Kačerov představuje z památkového hlediska velmi hodnotnou lokalitu. Zastoupeny jsou především přízemní chalupy tzv. východosudetského typu z přelomu 18. a 19. století s chlévní dispozicí, roubenými světnicemi a zděnými zadními částmi, bedněnými štíty a přístavky. Vzácně se zachovaly i detaily okének ve štítu s typickou stříškou a další prvky charakterizující roubenou architekturu Orlických hor. V průběhu druhé poloviny 19. a na počátku 20. století byla řada domů postupně přestavována a rozšiřována, některé domy dostaly dnes již převažující sedlové střechy s vaznicovými krovy na bedněných půdních polopatrech. Některé úpravy (zobytnění podkroví, vložení křížových světniček) mohly snad již souviset s pomalu se rozvíjejícím turistickým ruchem v Orlických horách.

„Prohlášení památkové zóny navazuje na dosavadní citlivý přístup vlastníků k historickému prostředí Kačerova. Má význam především jako opatření k uchování kulturních hodnot nemovitostí, které nejsou kulturními památkami a vytvoření optimálních podmínek pro zachování prostředí kulturních památek. Kačerov tak může dlouhodobě reprezentovat venkovskou stavební tradici v Orlických horách bez rizika znehodnocování jednotlivých staveb a prostředí malebné vsi v údolí Liberského potoka,“ uvedl Jiří Balský, ředitel josefovského pracoviště Národního památkového ústavu.

Na počátku celého procesu, který vedl k prohlášení Kačerova za památkovou zónu, byla aktivita části místních obyvatel a majitelů nemovitostí sdružených do spolku Údolí Kačerov, který se snaží udržovat a kultivovat prostředí nejzachovalejší části Kačerova. Dochovala se zde řada venkovských domů, často poloroubených, jež jsou dokladem regionální stavební tradice 18., 19. a počátku 20. století. Společně s kostelem sv. Kateřiny, sochařskými díly s náboženskou tematikou a dalšími drobnými technickými stavbami tvoří malebný celek v dobře zachované urbanistické struktuře sídla. Kačerov byl poznamenán poválečným odsunem německého obyvatelstva, kdy téměř beze zbytku zanikla horní část obce. Enkláva drobných domků a chalup v údolí pod kostelem ale naštěstí zůstala z větší části zachována. Poloha vesnice v nádherné krajině podhůří Orlických hor, vedla k přeměně naprosté většiny zachovaných objektů na rekreační. Dlouhodobá stagnace zamezila neregulované nové výstavbě, která poznamenala většinu vesnic v podhůří. Architektonicky umírněné rekreační chaty byly většinou stavěné s citem k místu, některé na místě dřívější zástavby. „Kačerov dnes díky tomu představuje lokalitu jedinečného památkového významu, spolu se Šedivinami patrně nejlépe zachovaný vesnický celek v rozsáhlé oblasti Orlických hor a jeden z nejhodnotnějších ve východních Čechách,“ podotýká Jan Pešta, který se problematikou historických vesnických sídel dlouhodobě zabývá.

Psali jsme:

Vysoké Mýto: Makovice na velké věži Pražské brány předala vzkaz od našich předků

Ministerstvo kultury: Náměstek Ouroda uctil památku obětí operace SILVER A

Před osmdesáti lety odvezly vlaky plzeňské Židy do Terezína

Bohumín: Nové tabule u nádraží obsahují mix historie a turistických tipů