Klíčovým měřítkem indexu je vyspělost jednotlivých pilířů penzijního systému a prognóza jejich vývoje. Zahrnuta je také například předpokládaná výše nutných výdajů na zdravotní péči ve stáří a další pro seniory nepostradatelné služby.
"Naprosto zásadním faktorem přiměřeného příjmu ve stáří je diverzifikace zdrojů," uvedl ředitel životního pojištění a penzí Allianz pojišťovny Martin Podávka. Zajištění adekvátní výše důchodu pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky stojí podle něj na umění správně vybalancovat podíl příjmu, který budou lidé dostávat od státu, s dalšími zdroji finančních prostředků. V žebříčku se proto nejhůře umístily země, jejichž penzijní systém je příliš jednostranný a celkově nedostačující. Platí to zejména pro Indonésii a Indii, ale také pro Malajsii.
V regionu, jenž v pojetí studie zahrnuje čtrnáct evropských zemí na východ od bývalé železné opony včetně Pobaltí, Balkánu i Ruska, se ČR umístila uprostřed. Kritika padá na nepříliš rozvinutý systém jiného než státního důchodu. Přestože takzvaný třetí pilíř nadále běží, české pozici značně uškodilo plánované zrušení druhého pilíře v roce 2016. Naopak mírné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu Česku do budoucna pomůže. Zajišťuje totiž stabilní počet těch, kteří odvádí prostředky do prvního pilíře.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
