Soud se stížnostmi zabýval ve spojeném řízení, nakonec nevyhověl žádné z nich. Zpravodajci podle nálezu jednali v rozporu se zákonem, když přijali neformální pokyn od neoprávněné osoby. Soud také poukázal na to, že chybí náležité kontrolní mechanismy činnosti Vojenského zpravodajství.

Podle rozsudku Nečasová zosnovala zneužití pravomoci, když nezákonně úkolovala zpravodajce, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší ženy Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod. Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v roce 2013 k pádu vlády.

„V podmínkách demokratického právního státu, respektujícího základní práva a svobody, při vázanosti veškeré státní moci zákonem, není možné, aby ozbrojené složky a tajné služby státu bez řádného zákonného procesu plnily příkazy jakkoliv vysoce postavených politických činitelů, natožpak osob, které takovými vysoce postavenými politickými činiteli nejsou (ač je mohou z různých důvodů fakticky ovládat)," stojí v nálezu soudce Jana Filipa.