Pro Sudetoněmecké krajanské sdružení zůstávají Benešovy dekrety velkým tématem. Otázka není, zda jsou ještě vůbec relevantní, nebo patří minulosti. Otázkou je pouze to, jak se s nimi vypořádat v praxi. Tak by se dala pozice landsmanšaftu k dekretům shrnout.

„Morální, nikoli právní problém“

Šéf spolku Bernd Posselt opakovaně ubezpečuje, že sudetští Němci o revizi či úplné zrušení Benešových dekretů neusilují. Zároveň přiznává zločiny, ke kterým za druhé světové války docházelo. „Sudetští Němci se na tom podíleli a není co zde zamlčovat, co zde relativizovat,“ napsal Posselt v emailu jihomoravským a brněnským zastupitelům koncem března.

A dodal, že otázka Benešových dekretů se v Brně řešit nebude. „Toto téma (…) neděláme středem pozornosti naší práce ani nadcházejícího Sudetoněmeckého dne, ale spíše se domníváme, že bychom měli co nejméně zasahovat do české vnitropolitické debaty o těchto otázkách,“ píše se v dopisu.

Anketa

Souhlasíte s tvrzením, že Petr Pavel má vítězství ve volbách 2028 jisté?

Souhlasím

2%

Nesouhlasím

96%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 9014 lidí

Z jeho pohledu jsou dekrety problémem nikoli právním, nýbrž morálním a landsmanšaft by se měl dívat spíše do budoucnosti. „Chceme ukázat, že v době, kdy se válka, nacionalismus a vysídlování stále více šíří po celém světě, je možný i pozitivní vývoj, který ukazuje, že se Češi a sudetoněmečtí obyvatelé poučili ze své těžké historie a vyvodili z ní správné závěry,“ argumentuje Posselt.

Podobnou odpověď ParlamentníListy.cz získaly přímo od Posseltova spolku. „Takzvané Benešovy dekrety se řídí nehumánním principem kolektivní viny. Pro nás to není právní otázka, ale otázka morální. Sudetoněmecký landsmanšaft není podle svých stanov organizací pro majetkové nároky. Zastává se česko-německého porozumění ve sjednocující se Evropě,“ sdělil redakci David Heydenreich.

Prohlášení volá po zrušení dekretů

Detailní pohled do stanov a dalších publikací, které Sudetoněmecké sdružení prezentuje na svém webu, však nabízí trochu jiný obrázek.

Stanovy, které byly přijaty před pěti lety, definují jeden z cílů organizace následovně: „Odsoudit porušování těchto [lidských] práv, jako je genocida, vyhnání, etnické čistky, zločiny proti lidskosti, vyvlastňování v rozporu s lidskými právy a mezinárodním právem a diskriminace na celém světě, a napravit je tam, kde k nim došlo, na základě spravedlivého odškodnění.“

Publikace s názvem Sudetští Němci: Naše historie. Naše kultura. Náš život je o něco důraznější. „Diskriminující Benešovy dekrety a tzv. Amnestijní zákon jsou dodnes součástí českého právního řádu a platí fakticky dále. Sudetoněmecké krajanské sdružení se zasazuje o překonání zvrácenosti vyhnání a o zhojení této křivdy na základě spravedlivého vyrovnání,“ píše se v textu.

A zatímco v obou případech se hovoří spíše jen o odškodnění a spravedlivém vyrovnání, aniž by bylo zřejmé, co by to ve skutečnosti mělo znamenat, Zásadní prohlášení Sudetoněmeckého krajanského sdružení z 28. února 2015 formuluje cíle zcela jasně.

„Sudetoněmecké krajanské sdružení usiluje o to, aby Česká republika zrušila platnost i nadále účinných dekretů, zákonů a nařízení vydaných v letech 1945/1946 prezidentem republiky, vládou nebo parlamentem tehdejšího Československa, které nařizovaly, resp. legalizovaly skutkový stav bezpráví – kolektivní zbavení práv, vyvlastnění, nucené práce, vyhnání a vraždy,“ uvádí se v prohlášení.

Město i kraj věří Posseltovi

O čem to vypovídá? Přinejmenším o tom, že landsmanšaft nemá tuto otázku vyřešenou. Nedávno to připustil i samotný Bernd Posselt. Na neveřejném setkání se zástupci Brna, Jihomoravského kraje a odborné veřejnosti, které se v moravské metropoli uskutečnilo 26. března, měl podle svědectví některých účastníků, s nimiž redakce mluvila, prohlásit, že část členů Sudetoněmeckého sdružení o zrušení dekretů nadále usiluje.

ParlamentníListy.cz se proto obrátily na představitele města i kraje a seznámily je se skutečností, že některé oficiální publikace landsmanšaftu po zrušení Benešových dekretů stále volají. Zajímalo nás, zda je z jejich pohledu konání sněmu a souvisejícího festivalu Meeting Brno v zájmech České republiky, zda tato zjištění budou řešit s landsmanšaftem či bavorskými úřady a zda není na místě přehodnocení podpory Meetingu Brno.

Mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek nás pouze odkázal na Posseltův dopis z března tohoto roku, který obsahuje „ujištění Sudetoněmeckého krajanského sdružení o neprolomitelnosti Benešových dekretů.“ Zbylé dotazy zůstaly bez odpovědi.

Podobně tomu bylo v případě Jihomoravského kraje. Mluvčí Martina Žídková zdůraznila, že festival vnímají jako „významnou kulturní a vzdělávací platformu, která se věnuje historii našeho regionu a podporuje otevřenou diskusi o složitých kapitolách minulosti.“

Neziskovka Meeting Brno ani bavorská vláda, která je patronem sudetských Němců a také jejich významným sponzorem, na zaslané dotazy vůbec nereagovaly.

Psali jsme:

Posseltův sraz neplatíme, tvrdí Brno. Ale platí ty, kdo ho pozvali

Konečná: Pětiopozice vyrazila bránit Pavla. Jenže se ztrapnili

Dechovka a papalášské rauty. Vyšlo najevo o sjezdu Sudeťáků v Brně

Pražský učitel proti sudetskému sjezdu v Brně. Začal pátrat