Nějakou rudou pietu, nebo naopak rudý atak sneseme. Komentátor navrhuje, co se sochou Koněva

04.09.2019 18:33 | Zprávy
autor: rak

Novinář a komentátor Jan Lipold se ve svém komentáři pro server Seznam Zprávy připojil k názoru na zanechání pomníku maršála Koněva na dosavadním místě s tím, že za ideální by viděl ponechat na místě původní model, a to „precizní vysvětlující tabulku“. To je prý „adekvátní“. „Socha pro vážné zájemce, už ne falešný symbol jako v roce 1980, ale zpráva o historii. Nějakou rudou pietu, nebo naopak rudý atak snad tu a tam společně uneseme,“ píše Lipold. Dodává, že podobných „připomínek“ na období komunismu máme mnohem více, přičemž jmenuje stanici metra Anděl a dvoujazyčnou destičku o „československo-sovětském přátelství“. Obavy z Putina prý „nerozetneme tím, že takovou desku sundáme, ale tím, že jí porozumíme“. Zastupitelstvo Prahy 6 má o dalším osudu sochy maršála Koněva jednat 12. září.

Nějakou rudou pietu, nebo naopak rudý atak sneseme. Komentátor navrhuje, co se sochou Koněva
Foto: Hans Štembera
Popisek: Shromáždění pro zachování sochy maršála Koněva v pražských Dejvicích. Došlo k drobným šarvátkám

„Koněvova socha pochází z roku 1980. Tím je řečeno vše. Jak k estetice díla, tak k jeho tehdejšímu smyslu. Uprostřed normalizace nebylo co řešit. Oslavování sovětské armády osvoboditelky patřilo – v objemu, který je pro nepamětníky už sotva představitelný – k pilířům režimních rituálů a vlastně režimu samotného. Že se armáda osvoboditelka později vrátila jako okupantka, a když se odléval Koněv, v zemi už dvanáctým rokem dočasně tábořila, na tom neměnilo vůbec nic. Naopak,“ píše v úvodu svého komentáře na serveru Seznam Zprávy Jan Lipold.

Když se o Koněvovu sochu vedou spory v roce 2019, tak to prý „není jen pře historie versus hysterie, nebo jen pře o historii“. Ta je podle Lipolda pro toho, kdo má zájem, dostatečně popsaná a známá. Nyní prý tady jde taky o to, „co to vlastně pomníky jsou“. „Jak je brát, jak jim rozumět.“

Lipold píše, že účelem pomníků je oslava velikánů a „stimulace veřejné, sdílené paměti“. Neopomíná přitom dodat, že jsou oba tyto motivy proměnné v čase. „Někdy velmi významně, dokonce až tak, že pomníky končí v zapomnění lapidárií nebo ve sběrných surovinách. U nás ve 20. století běžný provoz,“ dodává.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Paní ministryně,

Vy se podle všeho snažíte rozvolnit nějaká rozpočtová pravidla. Já se ptám proč? Není to pro nás do budoucna nebezpečné? Nezadlužíte tím další generace? Co by mě také zajímalo, kde přesně a kolik jste dokázala uspořit nebo to plánujete, pravda je, že teď jste ministryně chvíli.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Fico překvapil: Co s Ukrajinou po válce?

20:20 Fico překvapil: Co s Ukrajinou po válce?

Slovenský premiér Robert Fico se pochlubil dalším setkáním se studenty v Bratislavě. V komentáři na …