V roce 2017 došlo v časovém úseku ani ne půl roku ke třem kolizím lodí amerického námořnictva, které měly dohromady 17 obětí. O rok později elektrické kabely zažehly požár, při kterém zemřelo 85 lidí. Potrubí, které dopravuje benzín pro skoro polovinu východního pobřeží USA, bylo vypnuté, protože společnost čelila útoku ransomwaru. Skoro půl milionu kontejnerů bylo zaseklých na lodích, protože v Los Angeles nešlo zakotvit. Vlak s tisíci tunami nebezpečných chemikálií vykolejil v Ohiu. Dispečer povolil letadlu firmy FedEx přistát na runwayi, na které se jiné letadlo chystalo k odletu. Oční kapky kontaminované bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům zabily čtyři lidi a dalších 14 oslepily.
Co mají tyto nehody společné? Na první pohled nic. Ale jak investor Harold Robertson varuje, USA jsou složitý a provázaný systém. Například při placení vám přijde poštou faktura, kterou zaplatíte přes bankovní systém v mobilu. I pro zcela základní činnosti je potřeba, aby tyto systémy fungovaly. A pokud jeden z nich fungovat přestane, začne se šířit katastrofická kaskáda. Varuje, že s přibývajícími selháními americké komplexní systémy pomalu kolabují.
Neschopní vpřed
Hlavní problém je, že kvůli politice se systematicky povyšují neschopní a schopní jsou odsouváni. Což oslabuje schopnost starat se o složité systémy. Na začátku dvacátého století se prosadila v USA myšlenka, že na člověka by se mělo pohlížet podle jeho schopností, ne podle jeho bohatství, původu a politických konexí. Takzvané SAT (Scholastic Aptitude Test – zkoušky dovedností žáka) byly revolucí, která univerzitám umožnila najít talentované žáky i jinde než na internátních školách Nové Anglie. Po SAT následovaly další testy. A díky těmto institucím byli Američané schopni elektrifikovat údolí Tennessee, sestrojit první jadernou bombu, vynalézt tranzistor a vyslat člověka na Měsíc.
Jenže v šedesátých letech výběr podle schopností narazil na cíle hnutí za lidská práva. Od roku 1961 až do roku 1972 zákony, rozhodnutí Nejvyššího soudu a direktivy postavily meritokracii a snahu o rozmanitost proti sobě. Začal být aplikován princip, že rozdíly ve výsledcích musí být důsledkem diskriminace. Výsledek – vždy, když jsou meritokracie a rozmanitost, neboli diverzita v konfliktu, má diverzita přednost.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
kolaps , Robertson , USA , vzdělávání , katastrofa , Palladium Mag
autor: Karel Šebesta
Veřejná doprava
Dobrý den, když tak myslíte na ekologii, proč v Praze není hromadná doprava pro všechny zdarma?
Uživateli nejlépe hodnocený komentář
| 14 | 0
Další články z rubriky

22:25 „Doufám, že to budete taky sdílet.“ Otevřená rvačka o Fialu je tu
Předvolební debata mezi zastánci a kritiky vlády se přiostřuje – každý tábor čte volební průzkumy po…
- 18:03 Zaplaťte miliony a můžete „bydlet“. Šokující vývoj v ČR
- 12:40 A do mě se může? Zlá připomínka v kauze Turek a Rychlíková
- 11:15 Hrušínský: Kdo nechce Uršulu, hlasoval pro rozvrat EU
- 8:00 Každou šestou výplatu dáte NATO. Brutální čísla ze Slovinska
- 20:00 Milion chvilek v akci. Korespondenční volba. Tohle chystají na podzim