Peterson na začátku pochválil Maďarsko, že se ze „strašné katastrofy 20. století“, kterou přesně nedefinoval, vynořilo svobodné a znovu se stalo, jako země i jako lidé, pánem svého vlastního osudu. Dodal, že na něj noviny a lidé, kteří nemají rádi jeho politicky nekorektní názory, útočili a útočí a snažili se zlikvidovat jeho kariéru, ale že jinak žije velice pozitivní život. A vyzval přítomné, aby převzali odpovědnost za své životy, aby jednali v souladu se svým svědomím, protože na tom je postavena západní civilizace. „Pokud budeme činit správná etická rozhodnutí, pak stvoříme svět lepší, než je teď,“ apeloval na přítomné Peterson. Na tom, co říká tisk, prý tolik nezáleží, když více a více mladých lidí vyroste a převezme odpovědnost za své životy.
„Věřím v sílu lidských bytostí, nevěřím, že bychom byli rakovinou této planety, nevěřím, že bychom byli hrozba na apokalyptické úrovni. Věřím, že s dobrou a pevnou vůlí, vizí, inteligencí a pozorností dokážeme vyřešit jakýkoliv problém, který se objeví,“ prohlásil Peterson a dodal, že jeho ideologický spor je právě s lidmi, kteří v toto nevěří. „S takovými, kteří věří, že by bylo lepší, kdyby nás bylo méně, a jsou přesvědčeni, že jsme úchylkou v přirozeném řádu věcí.“
Peterson pokračoval dále: „Pořád vedu spor s tou částí mysli ve mně i v jiných lidech, která směřuje k zoufalství, z toho k pomstě a krutosti. Protože vím, že lidské životy jsou velice těžké, někdy až nepřekonatelně těžké, a rozumím tomu, že to může poštvat lidi proti jim samým, proti jejich sousedům a přátelům, a to je spor, který vypovídá o tom, jaké je lidstvo. Otázka zní, zda naše schopnost jednat přímě, čestně a mířit výš je dostatečná na to, abychom překonali tragédie a zlovůli, se kterou se setkáváme v životě. A bude to velké dobrodružství vašeho života, zjistit, jestli tomu tak je.“
Fotogalerie: - Rumunská odysea
Moderátor Petersonovi také položil otázku, kde bere svou moudrost. Peterson odvětil, že poměrně dlouho studoval historii 20. století. „Když jsem ty knihy četl, nečetl jsem je jako oběť, nečetl jsem je jako hrdina, četl jsem je jako pachatel – a to je správný způsob, jak je číst. Všechny hrůzy, které se v Evropě odehrály, byly velice rozšířené. Pravděpodobnost, že pokud byste tam byli, a někteří z vás tam skutečně byli, tak byste se na nich podíleli, je obrovská. Nebyli jste obětí, nebo hrdinou, byli jste aktivními účastníky. Četl jsem historii, jako kdybych byl jeden z těch, kdo páchal ty zločiny. A říkal jsem si: Je možné se chovat tak, že kdyby se vynořilo takové pokušení být pachatelem těchto zločinů, že bychom měli morální sílu to odmítnout? A taková rozhodnutí děláte každý den, ale v malém. Takové události nepřicházejí v jedné vlně, je to série malých rozhodnutí, která děláte pořád. A je to na vás, abyste byli pozorní a zajistili, že zůstáváte na té správné cestě,“ vysvětlil dlouze psycholog. Dodal, že tímto pohledem se snažil sám sebe vyděsit, aby dokázal najít alternativu.
„Doufám, že se probudíme a nebudeme opakovat zločiny 20. století. A posuneme se do budoucnosti, která bude lepší pro nás pro všechny. Věřím nejenom, že jsme toho schopní, ale že se to už děje. Pokud se podíváte na zprávy z makroekonomického pohledu, poměry se zlepšují všude na světě. I v těch nejchudších státech se zlepšují rychleji než kdy jindy. A máme možnost v tom pokračovat a udělat z toho něco velkolepého. A řekl bych, že vy Evropané jste v tom odvedli velký kus práce, velice rád sem jezdím, vaše města jsou tak nádherná.“
Ve druhé části pak Peterson opět oživil svou praxi psychologa a radil několika přítomným, jak mají postupovat v životě.
Jak je z videa možné vidět, Petersonův výklad byl velice emocionální, psycholog hovořil plačtivým hlasem, občas se mu v očích zaleskly slzy. „Jak nad námi Jordan v Budapešti brečel. Jako fakt brečel,“ všimla si Lucie Sulovská z Echa24.cz. Peterson vysvětloval, že jeden z důvodů, proč je tak emocionální, je, že se mu svěřují i cizí lidé s velmi osobními záležitostmi a že neví, co s těmito zážitky má dělat.
Psali jsme:
autor: kas
