Notre-Dame: Lžete, novináři! naštvala se Šichtařová. A napsala třeskuté věci

18.04.2019 10:10

Ekonomka Markéta Šichtařová se ve svém komentáři na serveru iDNES.cz Blog zaměřila na to, jak média v poslední době překrucují fakta, aby si vymohla svou pravdu. Poukázala na několik příkladů z minulosti a věnovala se především informování o požáru katedrály Notre-Dame. „Proč nebyla média nestranná a nečekala na výsledek skutečného vyšetřování? Až vyjde při skutečném šetření najevo, že opravdu šlo o nehodu, bude tomu veřejnost po téhle zkušenosti ještě věřit?“ táže se Šichtařová ohledně velkého množství možných příčin požáru, které ovšem média ihned zavrhla. A připomněla i oslavné reakce určitých lidí na požár.

Notre-Dame: Lžete, novináři! naštvala se Šichtařová. A napsala třeskuté věci
Foto: Repro Facebook
Popisek: Požár francouzské katedrály Nortre Dame
reklama

„Byly doby, kdy média nepsala pravdu. Každý to věděl. Pravda se filtrovala mezi řádky. Totéž v písničkách a v divadelních hrách. Cenzura všude. Autoři museli psát tak, aby divák pochopil, cenzor nikoli. Šílená doba,“ vzpomíná Markéta Šichtařová na dobu cenzury, načež varovně předjímá: „A je tu zas.“

Anketa

Přispějete na obnovu katedrály Notre-Dame?

hlasovalo: 13019 lidí

„Demokracie je založená na tom, že média fungují jako její hlídací pes. V dobách, kdy informovat nemohou nebo nechtějí, přestávají demokracii sloužit. Když média lžou, vždy to bezpečně ukazuje úpadek společnosti, který předchází nějaké velké společenské změně. Ať už k horšímu, či k lepšímu,“ píše Šichtařová dále s tím, že média dnes už prý demokracii nehlídají a mnoho lidí se přestává dívat na vysílání zpráv, neboť si myslí, že se v nich jedná o propagandu.

„A možná mají pravdu. A je na to i řada důkazů,“ souhlasně potvrzuje Šichtařová a jako důkazy uvádí nechvalně propíranou kauzu Donalda Trumpa: „Několik let jsme totiž ze všech stran slyšeli, že se americký prezident dostal k moci díky spolupráci s Ruskem. V roce 2017 se dokonce objevila tajně pořízená nahrávka, na níž jeden z produkčních CNN říká, že ředitel televize Jeff Zucker chce stále nové a nové zprávy o Trumpovi a jeho spolupráci s Ruskem. Novináři šili podle politického zadání do Trumpa o sto šest, aby se v březnu 2019 na základě vyšetřování ukázalo, že Trump s Ruskem nespolupracoval. Hm, smůla. Tedy pro novináře. A ne, nejsem fanoušek Trumpa ani omylem.“

A to nebyla jediná kauza, jíž se média záměrně věnovala: „Mezitím se ale rozjela kampaň proti šíření falešných zpráv označovaných jako fake news. Řada lidí a médií byla označena za ruské špiony bez důkazů, podobně jako tomu bylo v kauzách #metoo. Stačilo jen ukázat prstem. A jak dnes už tedy víme, věhlasná média sama záměrně šířila fake news, protože chtěla Trumpovi ublížit. Jako když zloděj křičí: ‚Chyťte zloděje‘.“

Dle Šichtařové však v poslední době rozhodně nejde jen o Trumpa, ale podobnou manipulaci a dezinformace lze spatřit i v případě informování o požáru katedrály Notre-Dame: „Krátce po začátku požáru Notre-Dame jsme ještě pořádně ani nevěděli, co se děje, zda se budova celá zřítí, či ne, ale už jsme ‚věděli‘, že pravděpodobně šlo o důsledek opravy. Přesněji – média to věděla. Velmi zvláštní! Jak může někdo vědět, jak vznikl požár, když požár ještě nedohořel a neproběhlo šetření? Jak mohla média tak rychle vědět, že se nejednalo třeba o nedbalost turisty? O teroristický útok spojený s volbami do Evropského parlamentu? O odvetu za to, co se dělo před měsícem na Novém Zélandě? O sabotáž zaměstnance? Příčin vymyslíme tisíc a jednu... Ale žádnou z nich není možno ověřit v okamžiku, kdy požár ještě ani nedosáhnul svého vrcholu. Tak jak si někdo může troufnout říct, že pravděpodobná příčina je ta a ta?“

„Možná mají média pravdu. Doufejme, že ji mají. Ale pokud ji mají, pak ne proto, že by média opravdu něco věděla, ale proto, že se omylem strefila,“ dodává Šichtařová a ohledně konspiračních teorií a hypotéz, co mohlo stát za požárem jiného, píše: „A protože lidé už médiím nevěří, vymýšlí různé konspirační teorie, co všechno mohlo za požárem stát. Média ale opět nelenila a všechny, kteří měli hypotézu nebo teorii, hned označila za lháře. Přitom ti, kdo vymýšleli konspirace, neměli patrně o nic méně informací než sama média: totiž neměli žádné. Proč tedy nebyla média nestranná a nečekala na výsledek skutečného vyšetřování? Až vyjde při skutečném šetření najevo, že opravdu šlo o nehodu, bude tomu veřejnost po téhle zkušenosti ještě věřit...?“

„A spekulace šly logicky ještě dál. Každý mohl na Twitteru, na Facebooku, v živém vysílání některých televizí vidět, že řada lidí požár oslavuje. Nejen, že to každý vidět mohl, ale stále může, protože printscreenů a videí koluje dostatek. Nicméně v médiích se vzápětí objevily zprávy, že nic takového není pravda, nemáme věřit svým očím, nikdo oheň neslaví a všechno je to jen konspirační podvod. Za všechno prý mohou údajně falešné twitterovské účty šířící fake news, které chtějí ve společnosti zasít hněv a nenávist,“ komentuje Šichtařová reakci médií na některé oslavné tendence.

„To je klidně možné – možná vážně šlo o podvrhy a falešné účty pouze předstírající, že někdo má z katastrofy radost,“ komentuje Šichtařová s údivem, že by si někdo dal tak narychlo tolik práce se zakládáním falešných účtů a přidává zásadní otázku: „Ale mají média důkazy ke svému tvrzení, že oslavné zprávy byly podvrhy?“

Šichtařová poukázala, že média měla informovat o požáru Notre-Dame dosti odlišně: „Objektivní by tedy bylo ze strany médií říci například toto: ‚Část uživatelů sociálních sítí nad katastrofou jásá, ale dosud nelze určit, jaké a zda vůbec nějaké procento z těchto účtů je podvrhem.‘ Přesto část médií zaujala úplně jednoznačný postoj, že je to lež.“

„Takže si to shrneme. Stále nevíme, a hlavně ani nemůžeme vědět, co se stalo. Vyšetřovatelé dokonce ještě ani nesmějí vstoupit do ohořelé budovy. Zato ‚víme‘, že se neslavilo a asi nešlo o úmysl. Jak to, sakra, může někdo ‚vědět‘? Jak je možné, že média prezentují své domněnky a přání jako fakta? Jak to, že nezachovávají přísnou neutralitu?“ táže se Šichtařová závěrem a přidává varování: „Přátelé, nepodceňujme sílu symbolů. A nepodceňujme sílu davu, když se rozhodne přestat věřit autoritám. A zejména nepodceňujme, když se obojí spojí dohromady. Tahle kombinace může vytvořit hodně třaskavou směs. A mohou za to některá média. Dosáhla pravého opaku, než chtěla. Lhala příliš okatě. Chtěla veřejnost instruovat, co si má myslet. A veřejnost se na instrukce vybodla.“

A na úplný závěr doplňuje: „Já vlastně úplně chápu, jak strašně moc chtějí tu svou pravdu a lásku prosadit; jenomže používají k tomu tak agresívní metody, že výsledkem je lež a nenávist.“

Celý komentář si můžete přečíst ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: rak

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Rusko? „Kerého blba toto móže napadnút.“ Lidé z Vrbětic zaskočili Novu. Pak přituhlo

20:47 Rusko? „Kerého blba toto móže napadnút.“ Lidé z Vrbětic zaskočili Novu. Pak přituhlo

Kerého blba toto móže napadnút, rozčiloval se v Televizních novinách TV Nova jeden oslovený starší m…