Deník vychází z rozsudku z konce loňského roku, ve kterém NS přiznal jedné brněnské soudkyni doplacení platu za špatné stanovení platové základny a protiústavně snížené platy v letech 2011 a 2012. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle soudu používá k výpočtu základny nesprávný údaj o průměrných příjmech v nepodnikatelské sféře, který nebral v úvahu zkrácené úvazky. Mluvčí ministerstva Petr Sulek řekl LN, že se jedná o čerstvou informaci a o řešení situace se teprve rozhodne.
Kauza brněnské soudkyně je považována za "pilotní", takže by se od rozhodnutí měla odvíjet všechna další ve stejných případech, píší LN. Chybný výpočet se dotýká kromě soudců i platů zákonodárců či předsedů významných státních úřadů. Například poslanci by tak měli mít podle deníku měsíčně více téměř o 5000 korun, ministři o 7000 a prezident či předseda Ústavního soudu o 13.000 korun.
Soudci jako jediní z dotčených neměli od roku 2011 zmrazené platy, takže se mohou domáhat doplatku mzdy i zpětně, uvádí LN. Kromě nynějšího rozsudku NS, týkajícího se chybného výpočtu platů, rozhodl již loni v létě Ústavní soud (ÚS), že stanovení základny pro soudcovský plat na 2,75násobek průměrné mzdy bylo protiústavní a musí se vrátit k trojnásobku. V tehdejším verdiktu ale ÚS zároveň prohlásil, že by se platy soudců zpětně dorovnávat neměly, protože by to představovalo významný a nepředvídaný zásah do státního rozpočtu.
Psali jsme:
autor: luš, čtk
