TTIP – dobrý tip, nebo špatný vtip? Na toto téma rozběhli v ostravské Staré aréně panelovou diskusi. V ní odborníci z oblasti ekonomie, práva, zemědělství a veřejného života diskutovali s občany o přípravách, průběhu, ohlasech na projednávání smlouvy a zejména o dopadech, které tato smlouva bude mít na většinu Evropanů. Nejdříve dostal slovo makroekonom Jiří Šteg:

„Nejde o obchodní smlouvu, jak se nám snaží namluvit spousta lidí. Jde o hluboce integrační smlouvu, která zasáhne prakticky každodenní oblast našeho života nejrůznějším způsobem, v síle a v celé široké škále od regulace jednotlivých odvětví až po otevření nových možností pro tzv. finanční kruhy, skupiny a nadnárodní korporace v dobývání území jednotlivých členských států. Má mnoho úskalí.“ Makroekonom zmínil také zásadní rozdíl v přístupu na jednotlivých kontinentech. Připomenul, že Evropská unie dosud uplatňuje přístup předběžné opatrnosti, který je nejcitlivější v oblasti potravin a farmacie, ale prolíná se také do oblastí ochrany pracovního práva nebo sociálních. V Americe je přístup jiný, pokud se neprokáže, že je něco škodlivé, má to přístup na trh. 

Šteg: NAFTA způsobila plenění Mexika, pokles pracovních míst, reálné mzdy

Jiří Šteg se věnuje problematice dlouhodobě udržitelného ekonomického modelu a otázce úlohy státu v postmoderním světě. Angažuje se jako aktivista nyní zejména v iniciativě stop-ttip.cz. „Smlouva TTIP je dalším kamínkem v ofenzívě nadnárodního a finančního kapitálu proti státu, kterou pozorujeme vlastně už od začátku 70. let. Ofenzíva nabírá nejrůznější formy,“ uvedl Šteg. Makroekonom také upozornil na to, že zachvátila i ostatní nejen ekonomické aspekty společnosti. Připomenul smlouvu NAFTA, která už nese jisté výsledky:

„Už ukázala hluboké dopady na ekonomiku všech tří zúčastněných zemí, které vedou k tomu, že koncentrace veškerých finančních zisků probíhá v Americe, zatímco akumulace všech ztrát z volného obchodu se odráží především na Mexiku, které je svým způsobem pleněno,“ uvedl Šteg. Její vliv se ukázal i v Kanadě: „Její uplatňování je provázeno především rapidním poklesem pracovních míst a v Mexiku hlubokými deformacemi ekonomiky, poklesem reálné mzdy a zásadními změnami ve struktuře zaměstnanosti s velmi tragickým dopadem na zemědělství, které prošlo změnou od menších, samostatně hospodařících celků do zcelovaných celků, které jsou dramaticky využívány včetně aplikace geneticky modifikovaných plodin a podobně,“ dodal.