Obchodní dohoda s USA nás prý zničí. Na debatě v Ostravě rozebrali, co napáchala smlouva, ze které je opsaná

19.04.2015 20:00

TTIP bude mít vliv na život celé Evropy. I to připomněli odborníci v Ostravě. „Jde o hluboce integrační smlouvu, která zasáhne prakticky každodenní oblast našeho života,“ uvedl na besedě s veřejností makroekonom Jiří Šteg, který riziko vidí mimo jiné i v „dobývání“ Evropy nadnárodními korporacemi: „Smlouva TTIP je dalším kamínkem v ofenzivě nadnárodního a finančního kapitálu proti státu.“

Obchodní dohoda s USA nás prý zničí. Na debatě v Ostravě rozebrali, co napáchala smlouva, ze které je opsaná
Foto: Hans Štembera
Popisek: Demonstrace proti plánovanému Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP) mezi EU a USA na pražském Smíchově

TTIP – dobrý tip, nebo špatný vtip? Na toto téma rozběhli v ostravské Staré aréně panelovou diskusi. V ní odborníci z oblasti ekonomie, práva, zemědělství a veřejného života diskutovali s občany o přípravách, průběhu, ohlasech na projednávání smlouvy a zejména o dopadech, které tato smlouva bude mít na většinu Evropanů. Nejdříve dostal slovo makroekonom Jiří Šteg:

„Nejde o obchodní smlouvu, jak se nám snaží namluvit spousta lidí. Jde o hluboce integrační smlouvu, která zasáhne prakticky každodenní oblast našeho života nejrůznějším způsobem, v síle a v celé široké škále od regulace jednotlivých odvětví až po otevření nových možností pro tzv. finanční kruhy, skupiny a nadnárodní korporace v dobývání území jednotlivých členských států. Má mnoho úskalí.“ Makroekonom zmínil také zásadní rozdíl v přístupu na jednotlivých kontinentech. Připomenul, že Evropská unie dosud uplatňuje přístup předběžné opatrnosti, který je nejcitlivější v oblasti potravin a farmacie, ale prolíná se také do oblastí ochrany pracovního práva nebo sociálních. V Americe je přístup jiný, pokud se neprokáže, že je něco škodlivé, má to přístup na trh. 

Šteg: NAFTA způsobila plenění Mexika, pokles pracovních míst, reálné mzdy

Jiří Šteg se věnuje problematice dlouhodobě udržitelného ekonomického modelu a otázce úlohy státu v postmoderním světě. Angažuje se jako aktivista nyní zejména v iniciativě stop-ttip.cz. „Smlouva TTIP je dalším kamínkem v ofenzívě nadnárodního a finančního kapitálu proti státu, kterou pozorujeme vlastně už od začátku 70. let. Ofenzíva nabírá nejrůznější formy,“ uvedl Šteg. Makroekonom také upozornil na to, že zachvátila i ostatní nejen ekonomické aspekty společnosti. Připomenul smlouvu NAFTA, která už nese jisté výsledky:

„Už ukázala hluboké dopady na ekonomiku všech tří zúčastněných zemí, které vedou k tomu, že koncentrace veškerých finančních zisků probíhá v Americe, zatímco akumulace všech ztrát z volného obchodu se odráží především na Mexiku, které je svým způsobem pleněno,“ uvedl Šteg. Její vliv se ukázal i v Kanadě: „Její uplatňování je provázeno především rapidním poklesem pracovních míst a v Mexiku hlubokými deformacemi ekonomiky, poklesem reálné mzdy a zásadními změnami ve struktuře zaměstnanosti s velmi tragickým dopadem na zemědělství, které prošlo změnou od menších, samostatně hospodařících celků do zcelovaných celků, které jsou dramaticky využívány včetně aplikace geneticky modifikovaných plodin a podobně,“ dodal.

„Není v dějinách ekonomie zaznamenán případ, že by zvýšení efektivity bylo provázeno nárůstem pracovních míst,“ konstatoval také makroekonom. Snížení nákladů se totiž odehrává především v oblasti omezení počtu drahých zaměstnanců. Smlouva NAFTA ovšem neobsahuje arbitrážní doložku, která v architektuře TTIP hraje významnou roli, o níž pak hovořil v další části debaty Pavel Buršík. Smlouva NAFTA, kterou Šteg načrtl, je následována smlouvou CETA, která je už dohodnutá mezi kanadskou vládou a evropskou komisí. „Je předobrazem TTIP, do jisté míry obsahuje i investiční doložku a v současné době prochází legislativním posouzením ze strany soudního dvora, kdo vlastně bude tuto smlouvu schvalovat a ratifikovat, zda Evropská komise, Rada, Evropský parlament nebo i národní parlamenty,“ uvedl Šteg. V reakci na otázku pak zmínil i to, že v souvislosti se smlouvou NAFTA byly zárodky odborového sdružování v Mexiku zničeny kvůli tlaku investorů na zaměstnance, kteří mu podlehli.

Z pohledu zemědělského a potravinářského průmyslu hovořil o TTIP odborník Jiří Lehejček, mimo jiné i člen IFOAM EU. Zmínil rizika geneticky modifikovaných plodin a snížení zdravotních standardů potravin. „Jak už bylo zmíněno, na obou stranách Atlantiku je odlišný přístup ve filozofii pohledu na bezpečnost potravin,“ uvedl Lehejček, který upřesnil, že v Evropě se dlouhodobě zkoumá zdravotní nezávadnost. V Americe prý není povinné dávat na potraviny složení.

„Lobby podle mne usiluje o to, aby informace o složení nebyly povinné ani v Evropě. Jde o plíživý vstup GMO na evropský trh,“ uvedl odborník. Zároveň ale na adresu České republiky varoval: „Patříme mezi nejliberálnější země v pohledu na GMO. Ve Španělsku je to na ještě horší úrovni. Rozloha, kde se pěstuje GMO, je marginální, jde spíš o legislativu. Můžeme být rádi za Evropskou unii, protože legislativa dává možnost na svém území zakázat tyto plodiny a stačí pouze uvést, že zemi vadí používání těchto plodin ze socio-ekonomických důvodů,“ vysvětlil Lehejček. Že by došlo k úmrtí nebo onemocnění v důsledku GMO, není prokázané. „Podle toho, která strana dodá studii… Princip předběžné opatrnosti je v Evropě jednoznačně na místě,“ podotkl.

Jediný, kdo může žalovat, je zahraniční investor. Jediný, kdo může být žalovaný, je stát.

O právních aspektech promluvil Pavel Buršík, odborník na oblast práva. Věnoval se především oblasti mezinárodních arbitráží. „Mezinárodní arbitráž je mechanismus, který umožňuje žalovat pouze zahraničním investorům. Žalovaným může být pouze stát. Investor může stát žalovat v podstatě z jakékoli příčiny. Může to být z důvodu správního rozhodnutí, se kterým nesouhlasí, například povolení těžby, rozhodnutí soudu, ale stejně tak může žalovat kvůli jakémukoli legislativnímu aktu,“ popsal Buršík.

„Scénář je vždy stejný. Jediný, kdo může žalovat, je zahraniční investor. Jediný, kdo může být žalovaný, je stát. Stát nemůže vyhrát, může buď prohrát, nebo neprohrát. Jeho náklady nejsou placeny a někdy nastává situace, kdy stát je slabší stranou sporu,“ dodal. Arbitráže začaly být součástí úmluv v padesátých letech. O sporu rozhodují tři nezávislí rozhodci. „Proti rozhodnutí tribunálu se nedá odvolat. Rozhodují se podle pocitu, protože na této úrovni není žádný právní řád. Vycházejí z obecných principů spravedlnosti, zvyklostí v mezinárodním obchodním styku apod.,“ vysvětlil Buršík s tím, že empiricky bylo dokázáno, že tito rozhodci mají tendenci rozhodovat ve prospěch investorů. „Mají peníze pouze tehdy, když investor žalobu podá,“ uvedl odborník s tím, že rozhodování tribunálu je nevyzpytatelné. „Region střední a východní Evropy je nejžalovanější na světě,“ dodal.

Piráti se obávají uplatnění některých částí ze zamítnuté smlouvy ACTA

Problematiku Transatlantické  obchodní a investiční úmluvy z hlediska zachování principů demokracie a svobody internetu vysvětloval předseda České pirátské strany Lukáš Černohorský. „USA se snažily už dříve uzavřít nejen s EU obchodní smlouvu, která se měla zabývat intelektuálním vlastnictvím, patentovou ochranou a dalšími věcmi. Evropský parlament drtivou většinou tuto smlouvu odmítl, protože byla příliš laxní a dovolovala příliš volný výklad toho, co se smí a co se nesmí. Vzniká domněnka, že do TTIP má být velká část této dohody vložena,“ uvedl Černohorský. Zmínil i to, že některé dokumenty z projednávání TTIP unikly a byly zveřejněny, zdůraznil, že se objevuje spousta protichůdných informací. Panelovou diskusi moderoval Filip Šimeček z Iniciativy ProAlt, která akci organizovala ve spolupráci s Českou pirátskou stranou a Iuridicum Remedium, o.s.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Daniela Černá

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Práskat vlastní zemi do Bruselu! Bašta se pustil do Pirátů tak, že musel zasáhnout Železný

22:06 Práskat vlastní zemi do Bruselu! Bašta se pustil do Pirátů tak, že musel zasáhnout Železný

Lídři Pardubického kraje, sedmi kandidátek na základě průzkumu volebního potenciálu pro ČT, se zúčas…