Ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík vidí příčiny ve snižování vojenského významu povstání komunistickým režimem. Tomu vadilo, že Prahu osvobodili především čeští bojovníci, a Rudá armáda se tak účastnila až konce bojů.

„Dnešní padesátníci, kteří měli trochu jiný dějepis, mají (k povstání) vlažný postoj. Je to škoda, protože děti dnes nemají dostatečné znalosti o našich moderních dějinách,“ řekl například ČTK a České televizi Lubor Šušník, který se v květnu 1945 mimo jiné účastnil dnes již legendárních bojů o Československý rozhlas.

Nedocenění květnového povstání má podle Stehlíka historicko-politické kořeny. Boje totiž připravily Rudou armádu o skutečné osvobození Prahy. Její jednotky totiž do města přijely až ke konci bojů. V přímých bojích o Prahu Rudá armáda přišla o desítky vojáků, při povstání zemřelo přes 3 600 lidí, z toho přes 1 500 přímo na barikádách. Komunistický režim se proto vojenský význam povstání pokoušel snižovat.