Podle Drbohlava ještě není dostatek indicií pro jasnou představu, jaký typ osobnosti včerejčí čin v ostravské nemocnici spáchal, obrysy typu pachatele se podle něj však již pomalu rýsují. „Stále je mnoho věcí, které jsou zkreslené, policie dohledává detaily. Základní model v profilech u těchto pachatelů do jisté míry ale má,“ uvedl s tím, že není pochyb, že šlo o masovou vraždu.
Jak reagovat na střelbu v nemocnici v Ostravě?Anketa
„Tento útok v Ostravě svým průběhem odpovídá spíše z hlediska masových útočníků malé skupině z nich, kterým se obecně říká ‚amokoví střelci‘,“ upřesnil Drbohlav. Na základě různých analýz z celého světa většina, až 70 procent, těchto útočníků svůj čin prý dlouhodobě plánuje. Jistá část z nich má před činem potřebu upozornit na to, co chce udělat.
Takzvaní amokoví střelci se pak ještě dál rozlišují na jednoduše amokové, kteří mají rozmanité a vážné psychiatrické obtíže a duševní poruchy, a poté na specifickou skupinu, která spíše podle svých základních indicií odpovídá střelci v ostravské nemocnici, tedy tzv. beramok. „Jde o jedince, který je krátkou dobu před činem pod vlivem intenzivních vnitřních depresí, nejistot, úkostí,“ přiblížil psychopatolog.
„Obecně je motivačním vzorcem ten samotný charakter provedení, který vychází spíše z depresivních, úzkostných, popřípadě neurotických poruch než těch psychiatrických či psychotických poruch,“ dodal Drbohlav.
Je možné, že mezi rozhodnutím pachatele zastřelit několik lidí a konkrétním místem, kde čin spáchal, tedy ostravskou nemocnicí, může být nějaká souvislost? „Spojení by tam mohlo být s údajnými nějakými aktuálními obtížemi, které se u pachatele měly vyskytnout. Můžeme v tom nacházet i podobnost s profily pachatelů, které už ze světa známe. U nich krátce před činem propukne úzkostný stav deprese související s nozofobií, což je chorobný strach z nemoci, nebo případně hypochondrické poruchy a hypochondrické bludy u deprese...,“ uvedl Drbohlav několik možností, které se u střelce nyní jeví jako pravděpodobné.
Konkrétně masoví vrazi podle Drbohlava takové činy vetšinou páchají na podkladu nějaké msty vůči společnosti. „Může to být i nespokojenost se systémem, potřeba zviditelnit se. Zřejmě se u tohoto pachatele vejdeme do těchto nejtypičtějších vzorců,“ doplnil s tím, že více prozradí, pokud se podaří zjistit, jak vypadaly předešlé hodiny a dny u tohoto vraha.
Policie uvedla, že pachatel se nakonec zastřelil. Ve většině případů masových vražd už jedinec podle Drbohlava přichází na místo činu s tím, že tam sebevraždu spáchá. „Obecně u útočníků ve veřejném prostředí se s tím setkáváme zhruba u čtyř z deseti útočníků,“ uvedl a doplnil, že mnozí z nich před činem prožívají boj s vitřním já, se kterým nedokážou bojovat.
Fotogalerie: - Počmáraný Václavák
„Není ani neobyvklé, že někteří z nich se před činem pokoušejí požádat o pomoc. To je možná jedno z nejhorších čísel, více než 80 procent těchto útočníků se krátce před svým činem svěří někomu blízkému. Někomu, kdo mnohdy jeho slova nebere vážně a mávne nad tím rukou,“ řekl s tím, že právě toto číslo je alarmující a mělo by probudit větší potřebu být citlivější a nakloněný k tomu, co nám lidé říkají a jak se v průběhu času mění.
Dá se říci, že tito jedinci dovedou být po mnoho let stabilní součástí mainstreamu, mít stabilní přatelské vztahy i dobré prospěchy ve škole či zaměstnání. Právě z toho podle Drbohlava pak vzniká větší očekávání, jak by k nim a k jejich výsledkům měla většinová společnost přistupovat. „To, co přichází v těch změnách, které může blízký postřehnout, nebo učitelé, jsou poměrně náhlé a dramatické změny chování daného člověka. Odtažitost, izolace do sebe a změna názorů,“ uvedl.
Pachatel si rovněž často vytváří tzv. svět denního snění, kde mohou vznikat obrazy, jak se se situací vyrovnat jinak než slovy. „Nejtypičtější rys, který je však možné sledovat krátce před činem, je pak i paranoidní vidění reality, tedy bludy, citlivé vnímání své osobnosti a hodnocení své práce atd...,“ dodal odborník na extrémní projevy agrese a chování vrahů Andrej Drbohlav.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
