Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) je připraven o variantách jednat, podmínkou jsou ale úspory. Cílem kabinetu je udržet plánované snižování schodků rozpočtu a zadlužení země nezvyšovat. Dosáhnout toho chce třeba zmrazením či zpomalením valorizací penzí, propouštěním státních zaměstnanců, zvýšením daně z přidané hodnoty či zdvojnásobením sazby daně za elektřinu.
Snižovat deficit v krizi? Cesta do pekel
"Konečným spotřebitelem nejsou jen občané, ale i veřejné služby. Ve zdravotnictví, školství, dopravě nebude zvýšení nákladů kompenzováno. Snižování deficitů v ekonomické stagnaci je cesta do pekel, která zničí veřejný sektor," řekl ekonomický expert ČMKOS Martin Fassman. Podle odborářů vláda svými kroky směřuje k privatizaci veřejných služeb.
Podle Fassmana by o práci mohlo přijít "minimálně 23 tisíc takzvaných úředníků", a to 17 tisíc z 149 tisíc učitelů v regionálním školství, 3500 z 38 900 policistů i pracovníci hygienických stanic a dalších kontrolních institucí. Tím by se veřejné služby výrazně zhoršily a navíc by vzrostla nezaměstnanost, míní odbory. "Nemyslím si, že je to tvrdé, myslím si, že je to reálné," řekl dnes novinářům k úvahám o počtu propouštěných Kalousek. Zdůraznil, že zveřejněné návrhy jsou jen náměty pro další jednání. O variantách je připraven diskutovat, pokud zůstanou ale zachovány úspory.
Policistů je méně, než by mělo
Návrh počítá třeba se zrušením 3464 funkčních míst u policie. Šéf sboru Petr Lessy přitom už delší čas upozorňuje na to, že počet policistů je nižší, než by měl být. Kvůli zastaveným náborům navíc klesá. Policejní sbor nyní čítá na 38 900 příslušníků, podle prezidia by jejich počet neměl klesnout pod hranici 40 309. Mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák řekl, že úřad zatím návrhy ministerstva financí neobdržel a neseznámil se s nimi. "Úspora 3500 funkčních míst u policie je ale naprosto nereálná a vzhledem k existenci služebního zákona i nerealizovatelná," řekl ČTK Novák.
Odbory zvažují proti úsporným opatřením protesty. Šéf ČMKOS Jaroslav Zavadil řekl, že by o dalším postupu centrála měla jednat 19. března. Sám chce přijít s návrhy, které zatím neupřesnil. Odboráři, zaměstnavatelé a vláda by pak spolu o škrtech mohli jednat 23. března na tripartitě. Na ni by podle ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09) měl kabinet přijít už s jasným záměrem.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
