Autoři žádosti mimo jiné tvrdí, že předpis podlamuje právní prostředí. "Subjekty, které přišly o majetky v důsledku kolaborace s nacistickým režimem, se cítí oprávněny požadovat tyto majetky zpět. Pilíře majetkových práv státu, hanlivě označované jako vyhaslé Benešovy dekrety, jsou plíživě odstraňovány," uvedli ve výzvě.

Úřad vlády prý pisatele upozornil na to, že zákon je účinný a legislativní postup by byl složitější. Vyrovnání státu s církvemi je navíc širším politickým tématem, které nemůže řešit vláda v demisi, odpověděl podle Procházkové kabinet. S tím se ztotožnil Rusnok. "To vylučuji, to rozhodně není možné zákonným opatřením," uvedl v ČRo k návrhu změnit zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Případná úprava zákona je podle Rusnoka "věc bytostně politická", a není to tedy práce pro úřednickou vládu.