Podle průzkumů agentury Ipsos se v letošních volbách zdrží hlasování rekordní počet voličů, což by podle analytiků mohlo přinést překvapení. A to zejména proto, že se k volbám ve velkém nechystají mladí Francouzi.

„Pro mě politika, politici, to všechno, to jsou vždycky jen debaty, které nejsou konstruktivní, protože si nikdo nenaslouchá a nikdy to k ničemu nevede,“ prohlásila pro agenturu Reuters osmnáctiletá Capucine Blondová ze severu Francie. Podle ní by žádný z kandidátů nezlepšil její pracovní vyhlídky a politici podle ní „žijí mimo realitu“.

Zdá se, že prezidentský souboj bude ve druhém kole opakováním souboje z roku 2017 mezi stávajícím prezidentem Emmanuelem Macronem a krajně pravicovou vyzývatelkou Marine Le Penovou. Tentokrát však průzkumy naznačují těsnější souboj. Právě nedostatečná volební účast by tak mohla hrát proti Macronovi.

Fotogalerie: - Rusové proti Putinovi

„Hlavní výzvou pro Macrona zůstává potenciální nedostatečná mobilizace voličů proti Le Penové ve druhém kole,“ napsala skupina pro politická rizika Teneo ve svém briefingu.

Volební účast ve francouzských volbách klesá trvale od 80. let minulého století. Podle průzkumu agentury IFOP uvažuje až 42 % lidí ve věku 18 až 25 let, že nepůjde k volbám. Mladí voliči se totiž často angažují v otázkách jako je změna klimatu, stranická politika je příliš nezajímá a žádný z kandidátů podle nich nedokáže zlepšit jejich život.

Podobný názor má i devětadvacetiletý Ibrahim Gassama, který taktéž zejména chtěl, aby nevyhrála krajně pravicová Le Penová. „Nechci schvalovat někoho, kdo se mi nelíbí, protože je tu někdo, kdo se mi líbí ještě méně. Jestli má Francie prožít pět let s prezidentem, který se mi nelíbí, tak ať se stane,“ řekl odevzdaně Gassama.

Nízká volební účast ve Francii již pomohla v roce 2002 k překvapivé účasti ve druhém kole prezidentských voleb otci Marine Le Penové. Zakladatel krajně pravicové Národní fronty Jean Le Pen tehdy prohrál ve druhém kole s Jacquesem Chirakem, za kterým se sjednotila levice s pravicí, což se dodnes označuje jako „republikánská fronta“.

Letos průzkumy naznačují, že případná „republikánská fronta“ ve druhém kole bude slabší než v minulosti. O post prezidenta se uchází dvanáct kandidátů. Jsou mezi nimi dva krajně pravicoví kandidáti, komunista, tvrdě levicový veterán a uchazeči z okleštěných mainstreamových středopravicových a středolevicových stran.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

FactChecking ^BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat