Jižní Morava je jedním z nejsušších regionů v České republice. Úroveň spodní vody v oblasti soustavně klesá, region dnes již pravidelně trápí vlny veder a sucha. Odborníci v té souvislosti mluví o vlivu klimatických změn a posouvání jednotlivých pásem.
O ochraně zdrojů vody a dalších možnostech jejího zadržování v krajině se v Česku vede polemika již delší dobu. Řeky v Česku pramení a z Česka odtékají, přítoky jiných toků jsou minimální. Zadržování vody v krajině je narušeno i komplikovaným systémem přehradních kaskád.
Když se na jižní Moravě opětovně začalo mluvit o možnosti těžby štěrkopísku v „nebezpečné“ blízkosti poblíž jednoho ze strategických zdrojů vody, objevili se odpůrci a kritici. A mimo jiné vznikla i petice, jejíž veřejné projednání se 28. března dostalo až na půdu horní komory českého Parlamentu. Na stůl ji dostal zvláštní senátní výbor pro vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice. Na podporu petice, která vyzývá senátory k přehodnocení dosud udělených povolení a ke zvážení odporu občanů, dorazily na čtyři desítky starostů z Hodonínska. Právě Hodonínsko by z hlediska zajištění pitné vody v případě, že se zdrojem by se stalo něco nečekaného, riskantního, situaci podle všeho odneslo nejvíce.
Fotogalerie: - Boj o vodu v Senátu
Strategický zdroj pitné vody pro přibližně 140 tisíc lidí se nachází mezi obcemi Bzenec, Veselím nad Moravou, Moravským Pískem a Uherským Ostrohem. Právě zde by štěrkopísek ráda těžila společnost Františka Jampílka České štěrkopísky spol. s r.o. – jenže jen zhruba 500 metrů od jednoho z největších zdrojů podzemní pitné vody v Česku. To je podle petice, kterou již podepsalo jedenáct a půl tisíce obyvatel jižní Moravy, mírně řečeno problematické.
Půl kilometru od zdroje vody...
V současnosti se přitom vede řízení ohledně stanovení dobývacího prostoru. Správní řízení přitom bylo pozastaveno. Povolení k samotné těžbě může být uděleno až po stanovení dobývacího prostoru ze strany báňské správy.
Plán na těžbu štěrkopísku v dané lokalitě má dlouhou historii, záměr měl vzniknout již v roce 2006. Povolení EIA, vyhodnocení vlivů na životní prostředí, ale záměr získal až o deset let později. Celá kauza se táhne již dlouho a provází ji rozdílné znalecké posudky, což ke srozumitelnosti celého případu v očích veřejnosti nijak nepřispívá.
Podle starostky Moravského Písku a zástupkyně petičního výboru Hany Habartové adekvátní náhrada za potenciálně ohrožený zdroj vody pro Hodonínsko neexistuje. Habartovou na veřejném slyšení následně podpořila senátorka za Hodonínsko Anna Hubáčková. Zmínila také, že podle vědců je region, o kterém je řeč, hodnocen jako nejsušší region České republiky. „My to tam cítíme, že Morava vodu ztrácí,“ uvedla Hubáčková a zmínila vliv klimatických změn. Obavy vědců ze sucha a z možných povodní podle Hubáčkové v Česku existují již od konce 90. let. Vodní zdroj, o kterém petice mluví, je podle ní navázán na štěrkopísky a v té souvislosti je i „těžba štěrkopísku rizikem“.
Na stranu petice se postavila i senátní zpravodajka a senátorka za Přerov Jitka Seitlová. Podle Seitlové je v dnešní době prioritou chránit vodu a jihomoravský region je „extrémně suchý“. Seitlová naznačila, že zrovna v případě těžebních činností nemusí být některé důležité aspekty adekvátně posouzeny. „Riskujeme vodní zdroj, který je nenahraditelný. Odkrýváme zdroje podzemních vod,“ uvedla. Předběžnou opatrností v tomto případě tak podle Seitlové je „neodkrývat“. „Zatím jsem neviděla jediný důvod k tomu, že by se muselo těžit, že by to byl veřejný zájem,“ sdělila.
RNDr. Jitka Seitlová
Podobný názor v Senátu odprezentoval i předseda České asociace hydrogeologů Josef Datel. Podle Datela je jižní Morava již na hranici semiaridního neboli v podstatě stepního klimatu. Zdroj vody, kterého se petice týká, je pro oblast v období sucha podle něj „strategickým“. „Nemáme pro něj alternativu. Klimatické změny probíhají. Voda je náš nejcennější statek, se kterým bychom měli nakládat. Nejsme schopni toto prameniště přesunout, i kdybychom na to měli prostředky,“ sdělil v Senátu Datel.
„Peněz se člověk nenapije“
Během veřejného slyšení zazněly i argumenty protistrany, tedy těžební společnosti České štěrkopísky spol. s r.o. Podle zástupce firmy je těžba podobného charakteru normální a běžná i v sousedních zemích. V prezentaci se argumentovalo například existencí pískoven, které jsou od zdroje pitné vody vzdálené ještě méně, například jen 350 metrů. Posudky podle firmy dokazují, že ani v případě povodňového stavu by nemělo dojít ke zhoršení stavu pitné vody, kterou region ze zdroje čerpá.
Podle poslance Radka Holomčíka (Piráti) a rovněž místopředsedy poslaneckého zemědělského výboru jsou ale zdroje pitné vody „nedotknutelné“ a mají přednost před „podnikatelskými zájmy“. „Peněz se člověk nenapije,“ zdůraznil Holomčík. Podle Holomčíka je celý spor kolem těžby pro veřejnost nesrozumitelný. „Nechci si hrát na odborníka. Kauzu vnímám jako občan několik let. Co si asi občan myslí, když městské úřady vydají zamítavé stanovisko a krajský úřad je hodí do koše,“ položil senátorům rétorickou otázku Holomčík.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
