Uplynulé období hodnotí Ondráčka jako velmi překotné. „Několikrát jsme se spolu po volbách sešli a bavili se o tom, za jakých podmínek bych do toho šel. Svou roli samozřejmě hrálo i to, že žádná z koaličních stran neměla na tuto pozici připraveného kandidáta,“ vzpomíná na jednání s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem.

Ondráčka mu prý tehdy zdůraznil, že na nabídku kývne pouze v tom případě, že se na něm jakožto nestraníkovi jednomyslně shodnou všechny tři koaliční strany. „Změny, které bych prosazoval, by měly nadrezortní charakter, takže by bylo třeba častých konzultací s premiérem a dalšími koaličními partnery z ostatních ministerstev,“ dodává.

Musel bych se vyrovnat s rolí solitéra

Nakonec s nabídkou stát se ministrem dle svých slov souhlasil ze dvou důvodů. Za prvé, jako kritikovi poměrů v české politice a státní správě mu přišlo zbabělé jen tak odmítnout a nepokusit se se současnou politickou situací něco udělat.  A za druhé, agenda ministra vnitra zasahuje do oblastí, ve kterých se dlouhodobě angažuje a ve kterých se cítí být kompetentní. A nejde přitom prý jen o reformu státní správy a protikorupční opatření, ale také o efektivní hospodaření s veřejnými penězi.