Balabán například napsal, že dlouhodobá ostrakizace Íránu a Kuby již byla neudržitelná. Poukázal na to, že se tu objevuje konkurence Číny, která se některými problémy nezatěžuje. Balabán přiznal, že Írán dlouhodobé sankce poškozovaly. Jenže stejně tak poškozovaly firmy ze Západu. Kuba sice není tak zajímavý trh jako Írán, ale přesto jím není ve světě, kde panuje nelítostná ekonomická konkurence, možné pohrdnout.

Jandourek přiznává, že problém všech sankcí a embarg je, že zasahují nejvíc běžné lidi. Proto by se chtělo říci, že lid si dopady sankcí nezaslouží. „Jenže jsou země, kde si tím nejsme tak jisti. Pokud má Vladimir Putin podporu 80 procent obyvatel, těžko použijeme oblíbenou větu, že jedna věc je režim a ta druhá prostý lid. Za Putina si Rusové mohou sami,“ píše Jandourek.

Co měl Západ po Putinově agresi vůči Ukrajině dělat?

Na druhou stranu připouští, že sankce Putinovi umožní uniknout z vysvětlování toho, proč je jeho země zaostalá a po letech jeho vlády závislá na vývozu surovin, protože Rusové celkem nevyrábí a neposkytují nic, co by někdo ve světě chtěl. „Co asi tak měl Západ po jeho agresi vůči Ukrajině dělat? Říci mu, že se velmi, ale skutečně velmi zlobí?“ naznačuje Jandourek, že Západ po začátku války na Ukrajině neměl jinou možnost, než sankce proti Rusku zavést.

Dohoda s Íránem je špatná

Jandourek se pak pustil do amerického prezidenta Baracka Obamy za to, že se podílel na zrušení sankcí proti Íránu a proti Kubě. Sankce totiž prý byly to jediné, co na Teherán ještě platilo. „Když zmizí, bude velmi těžké je obnovit. V čem spočívá to Obamovo politické vítězství, které někteří komentátoři oslavují, těžko říci. Dohoda je to špatná. Nezajišťuje kontrolu, Íránu dává časovou ztrátu maximálně rok, když se rozhodne zariskovat a vypovědět ji,“ tvrdí Jandourek.

Poukázal na to, že Kuba stále drží politické vězně. Nicméně připouští, že v případě Kuby se embargo už nejspíš skutečně přežilo. „Protože castrovský režim přečkal všechno, ne ovšem vlastní silou, ale díky bohatším spojencům,“ domnívá se publicista. Doufá přitom, že kubánskému režimu „zláme vaz“ kapitalistický konzum. „To je jedna z věcí, která funguje,“ myslí si.

Jako občan mám zájem necítit se vůči diktaturám jako služebníček v předklonu

V závěru svého zamyšlení uvádí ještě jeden důvod, proč zavádět sankce proti diktátorským režimům. A to prý kvůli životnímu pocitu. „Proč bych měl trpět tím, že moje země chce kolaborovat s nějakou diktaturou a mlčet k jejím zločinům jen proto, že někdo tam chce vyvézt lokomotivu? Upřímně řečeno, co je mi po tom? Tak si ji vyvezte někam jinam, pokud ji někdo bude chtít. Mám jako občan taky své zájmy, třeba necítit se vůči diktaturám jako služebníček v předklonu,“ uzavřel Jan Jandourek své zamyšlení.

Celý text je ZDE