Podobná tvrzení totiž pocházejí ze zkušeností pracovníků personálních agentur, kteří při pohovorech stojí na straně zaměstnavatelů. Pro uchazeče o nové zaměstnání však přijímací řízení představuje především úsilí prokázat znalosti, neskromně se vychválit a především čelit často velmi osobním otázkám.

Průběhem přijímacího pohovoru se zabývá v první řadě zákoník práce. Neexistuje striktní výčet „povolených“ a „zakázaných“ otázek, zákoník pouze stanovuje, že zaměstnavatel se může uchazeče ptát pouze na věci, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Lze si tak dovodit, že se jedná především o otázky na:

• vzdělání kandidáta;
• jeho pracovní zkušenosti;
• zvláštní schopnosti, motivaci k práci;
• představu o novém zaměstnání, včetně výše platu.

Nejčastější otázky, které tuto zásadu obcházejí, se týkají osobních údajů ohledně věku, rodinného stavu či (plánovaného) rodičovství. Je to tedy problematika, která se úzce týká ochrany osobních údajů. A v tomto směru musí uchazeč projevit odhodlání, co a jak si je ochoten ze svého soukromí uhájit a na co rezignovat, aby si nesnížil vyhlídky na získání kýžené pracovní pozice.

Spíše než o zakázaných otázkách při přijímacích pohovorech budeme raději psát o oblastech, jimž by se zájem zaměstnavatele měl vyhnout, protože při pohovorech jsou často využívány triky, kdy se na konkrétní věc personalisté neptají přímo, ale mohou si ji z odpovědi vyvodit, čímž jsou teoreticky z obliga. Při přijímacím pohovoru by tedy neměly přijít na přetřes informace z následujících oblastí:

• věk;
• zdravotní stav (zdravotní způsobilost neposuzuje personalista při pohovoru, ale lékař při vstupní prohlídce);
• plánovaní rodiny, počet a věk dětí, těhotenství (pokud není v zákoně stanoveno, že práci nesmějí vykonávat těhotné ženy);
• náboženství (s výjimkou, že se ucházíte o práci např. v náboženské organizaci, tam už může jít o předpoklad vykonávat nabízenou práci);
• sexuální orientace;
• majetek, finanční závazky (pokud pracovní pozice nevyžaduje např. bezpečnostní prověrku);
• národnost, rasa, etnikum;
• koníčky;
• zda je dotyčný kuřák;
• politické postoje (pokud se neucházíte o práci např. ve stranickém aparátu);
• trestněprávní bezúhonnost (s výjimkou požadavků na některé manažerské pozice, kdy je předpokladem čistý trestní rejstřík).

Jak je z tohoto výčtu patrné, jedná se vesměs o osobní a identifikační údaje, na něž se podle zákona o ochraně osobních údajů vztahuje ustanovení, že je možné s nimi nakládat jen k předem stanovenému účelu, v nezbytně nutném rozsahu a k jejich zpracování je nutný náš jednoznačný, případně výslovný souhlas. A to platí nejen pro údaje, které předáváme při přijímacích pohovorech, ale o všech údajích, které o nás firma získává, zpracovává i uchovává.