Jelikož část utajovaného dokumentu unikla do médií a bylo těsně před volbami, vzbudila zpráva vlnu nevole především v řadách tehdy vládní ČSSD. Ve zprávě ÚOOZ byly mimo jiné poznatky útvaru o tom, že organizovaný zločin přerostl do státní správy a že někteří politici z ČSSD se snaží zmařit vyšetřování některých případů. Zmiňovala například vraždu kontroverzního podnikatele Františka Mrázka či případ podezření z korupce kolem výroby biolihu.

Podle ČSSD byla zpráva nepravdivá a poškodila její dobrou pověst. Kubiceho, který se později stal ministrem vnitra, proto žalovala jak sociální demokracie, tak i její bývalý předseda Jiří Paroubek. Ten také po volbách, které vyhrála opoziční ODS, zpochybnil jejich platnost a občanské demokraty obvinil z nečistých praktik. Strana nakonec žalobu stáhla. V dubnu 2011 Nejvyšší soud odmítl Paroubkovo dovolání a potvrdil, že Kubice se mu za zprávu nemusí omlouvat.

Kubice podle svých slov předložil poslancům zprávu proto, že se někdo pokoušel zdiskreditovat jeho podřízené a ovlivnit vyšetřování. Informace nebyly určeny pro veřejnost. Národní bezpečnostní úřad později pokutoval poslance ODS Ivana Langera a KDU-ČSL Pavla Severu za to, že nechali tajný dokument bez dozoru, a ten pak unikl do médií.