Žantovský v rozhovoru pronesl, že ho k rozhodnutí kandidovat do Senátu přimělo to, že ve svém věku nechce začínat politickou kariéru na komunální či stranické úrovni. Dodává, že se ani neidentifikoval s žádnou z politických stran. „Senát se jako disciplína, která přeje nezávislým osobnostem, naskýtal jako dobrá volba,“ shrnuje bývalý diplomat, který již byl senátorem v letech 1996-2002.

Vyjádřil obavy, že se nyní „množí příznaky ohrožování toho vůbec nejzákladnějšího, v čem spočíval ten étos listopadu 89, a sice svobody“.

Ohledně svobody slova prý „vedeme válku již dvacet let“. „Angažoval jsem se i v době slavné televizní krize v roce 2000. Paní Bobošíková mě tehdy fyzicky napadla. Na základě výzvy stávkového štábu jsme navštívili s dalším senátorem Rumlem a s tehdejší ministryní školství Petrou Buzkovou Českou televizi a přespali tam. Paní Bobošíková tam přišla a nařídila nám, abychom tu budovu opustili. Byli jsme tehdy oba senátoři a neposlechli ji, načež se mě pokusila z té budovy fyzicky odklidit,“ rozvedl Žantovský.