„Připadá mi to tak, že naši poslanci mohou akorát tak zvýšit poplatek za vlastnění psa. Naopak na Krymu, pokud vím, měli svoji vlajku a hymnu již za područí Ukrajiny. A hlavně i parlament s gubernátorem s dosti značnými pravomocemi. Zní to absurdně, ale zkuste porovnat, co si může dovolit Krym jako stát a co my jako vazal EU a (an. alpinista) USA,“ napsal čtenář Vernarec.
Ransdorf hned v úvodu připomněl, že Krym měl mít značnou autonomii už v době, kdy byl součástí Ukrajiny, ale Kyjev na to nikdy příliš nebral zřetel. Svou politickou dráhu na Krymu odstartoval i současný ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, který dohlížel na tamní finance. Krymský parlament může rozhodovat o legislativě, která se týká čistě poloostrova Krym a spolurozhoduje o některé federální agendě. Faktem ovšem je, že jednotlivé státy EU mají mnohem více možností rozhodovat o dění doma, protože Evropská unie na rozdíl od Ruska není federací.
_profil_top.jpg)
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
To ovšem nic nemění na tom, že Česko může být v EU mnohem více aktivní. Podle Ransdorfa by mělo být, není to totiž tak, že v Bruselu se rozhoduje o nás bez nás. My na politické rozhodování můžeme mít vliv, jen ho příliš neuplatňujeme.
„Když se jednalo o společné zemědělské politice EU (tehdy 30 % unijního rozpočtu), sněmovna na společné jednání do Bruselu do Evropského parlamentu neposlala ani jednoho člověka, Senát poslal jediného zástupce. To byla veškerá aktivita české vrcholné reprezentace! O pozici v rámci EU je třeba bojovat, a nikoli jen doma nadávat na Brusel. Česká republika má tedy větší manévrovací prostor než Krym jako subjekt Ruské federace, kde je úloha centra větší než v EU. Záleží jen na nás, jakou politickou reprezentaci si volíme a jakou pozici v EU si dokážeme vydobýt,“ konstatuje Ransdorf.
Další odpovědi europoslance naleznete zde
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
