V úvodu došlo na sjezd sudetských Němců, který tentokrát mimo Hermana navštívil i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Herman zdůraznil, že na setkání se sudetskými Němci se scházejí potomci někdejších českých Němců anebo lidí, kterým v době války bylo 10 let a dnes jim je osmdesát či více let, takže nelze věřit, že by tito lidíé měli nějaký podíl na hrůzách druhé světové války. „Ono to má vůbec formát takového folklórního a kulturního setkávání,“ uvedl Herman.
Filip kontroval, že sudetští Němci mají jen krajanské sdružení a šéf komunistů nevidí důvod k tomu, aby na setkání jezdili i ministři české vlády. „Takhle je to rozměr, že KDU-ČSL podlézá Sudetoněmeckému landsmanšaftu. Mimo jiné to zpochybňuje suverenitu České republiky, protože nevím o tom, že by němečtí politici nebo alespoň bavorští politici jezdili třeba na setkání Klubu českého pohraničí,“ rozčiloval se Fililp.
_profil_top.jpg)
JUDr. Vojtěch Filip
Herman okamžitě kontroval, že Německo se dokázalo vyrovnat se svou nacistickou minulostí a my teď můžeme stavět mezi Českem a Německem další mosty. „Suverenitu České republiky nezpochybňuje nikdo,“ zdůraznil ministr.
Člen vlády také nezpochybňuje, že je v pořádku, pokud spolu spolky z různých zemích hovoří, ale to nemění nic na tom, že česká vláda má stavět další mosty, jako to už dvacet let po válce dělali třeba Němci a Holanďané. V Česku se to nedělo, protože komunisté bránili stavění mostů. Tak to alespoň viděl Herman.
Filip obratem poukázal na to, že sudetští Němci se nedistancovali od Mnichovské dohody a to od jejího počátku. „To jsem v těch stanovách nečetl, že by to tam takto bylo vyjádřeno. A ten, kdo neuznává platnost Mnichovské dohody od samého počátku, tak podle mého názoru není veden upřímnou snahou v rozvíjení vztahů se sousední zemí,“ kroutil hlavou šéf komunistů.
Moderátorka připomněla, že Klub českého pohraničí, který zmínil Filip, BIS označila za radikální uskupení. Filip to však odmítl. Tento spolek podle jeho názoru dodržuje demokratické principy tohoto státu.
Herman okamžitě konstatoval, že se právě na takových postojích ukazuje, co si komunisté opravdu myslí. „Komunistická strana relativizuje ty zločiny. Proto máme zákon z roku 1993 o protiprávnosti a zločinnosti komunistického režimu, který obehnal tuto zemi ostnatým drátem a zbavil občany práv. Je paradoxní, že právě komunisté pozavírali hrdiny bojující proti nacistům ve Velké Británii. Prostě komunisté se dopouštěli velkých zločinů a komunismus na rozdíl od nacistů nikdy odsouzen nebyl,“ rozčiloval se Herman.
Filip okamžitě připomněl, že lidovci byli po roce 1945 součástí Národní fronty, takže této zemi vládli spolu s komunisty. A Herman tuto skutečnost překrucuje. „Tak já bych připomněl, že KDU-ČSL stvořila Národní frontu a byli pevnou součástí tohoto společenství i s komunisty. ... Já si myslím, že KDU-ČSL si vybírá tak, aby mohla být vždy s vítězem,“ vypálil šéf komunistů.
Herman si však trval na svém. „Komunistický program je postaven na nenávisti, na revoluci a násilí, zatímco křesťanský program je postaven na solidaritě,“ uvedl ministr. „Aha, tak to se můžeme vrátit do roku 1415 do husitských válek, do doby, kdy proti sobě bojovali katolíci navzájem a protestanti proti katolíkům a tak podobně... Opravdu, důvěryhodnost vašeho postoje je minimální,“ smečoval okamžitě Filip.
Ani Herman se však nenechal zahnat do kouta. „Komunistou se nikdo nenarodil, do komunistické strany se vstupuje,“ vmetl Filipovi do tváře Herman. Z toho důvodu se ministrovi zdá nesmyslné, že komunisté odsuzují Němce, kteří nenesou vinu na tom, co dělali jejich otcové či dědečkové,naproti tomu do komunistické strany člověk vstupuje i s vědomím toho, co má ta strana za sebou.
Hermana nechala v klidu slova prezidenta Zemana o zesnulém kardinálovi Miloslavu Vlkovi. Zeman Vlka odmítá vyznamenat, přestože to politici navrhují, protože má za to, že Vlk prohloubil spory mezi státem a církví. „Já jsem se mnohokrát setkal s tím, že pan prezident lhal. Ukázal to i příklad mého strýce pana Jiřího Bradyho. ... Já jsem s kardinálem Vlkem často hovořil... a jsem přesvědčen, že by vyznamenání z rukou prezidenta Zemana nepřevzal,“ uvedl Herman.
Filip obratem připomněl, že kardinál Vlk nedospěl k dohodě se státem, zatímco jeho nástupce kardinál Dominik Duka ano. „On dokonce dosáhl i toho, aby dvě budovy v areálu Pražského hradu získala církev, byť na to podle mého názoru neexistuje žádný právní nárok,“ rozčiloval se šéf komunistů.
Lidovci uvažují o obnovení poplatků za den pobytu v nemocnici
Když se debata blížila k závěru, hosté zabrousili do oblasti zdravotnictví. Herman položil na stůl návrh, že by nebylo od věci vrátit do systému poplatek za den pobytu v nemocnici, a to na úrovni 60 korun. Filip tento návrh okamžitě odsoudil. Vzal si na pomoc Ústavu ČR, podle které mají lidé nárok na bezplatnou zdrravotní péči. Jistě všichni vědí, že zdravotnictví není zadarmo. Lidé platí zdravotbí pojištění pojišťovnám a pojišťovny posléze platí lékaře. Fililp nevidí důvod k tomu tento model jakkoli měnit.
Podle Hermana však není nic špatného na tom, přivést do zdravotnictví více peněz, protože kupříkladu onkologická léčba je nákladná. Poplatek 60 korun by se navíc netýkal dětí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Miloš Polák
