Duchovní František Lízna se prý nikdy nestal členem Pionýra, a když ho komunisté propustili z vězení, rozhodl se dát na kněžskou dráhu.
Jeho otec byl voják a páter Lízna sdědil určitou ráznost v rozhodování. Bral za svou povinnost postavit se komunistické zvůli.
„Nebral jsem to jako hrdinství, ale jako povinnost. Nemyslete si ale, že jsem plný nenávisti ke komunistům. Pořád si myslím, že to byl strašný systém. Většina lidí, kteří se k němu přihlásili, ale byli oportunisté, kteří chtěli z režimu těžit ve svůj prospěch, a potom tu byli obyčejní lidé, kteří vyvěšovali vlajky Sovětského svazu, aby měli pokoj,“ pokračoval páter.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
