Už samotné pojmenování úmluvy je podle Nachera paradoxní a svým způsobem signifikantní. A to v důsledku toho, že Istanbul je největší město Turecka, které se ze sekulární země postupně stává zemí netolerantní, pronásledující opozici, jiná náboženství a další skupiny občanů, zemí vracející se o století zpět.
Poslanec se se svým názorem řadí mezi ty, kteří říkají, že chránit ženy a bojovat proti násilí pomocí prevence je jistě bohulibé, nicméně k tomu postačí současné zákony. Pokud něco v naší legislativě chybí, může se to tam prý doplnit. „Pokud třeba nestačí kapacity policie, nechť se posílí. Pokud je nutné je ještě více proškolit, nic nebrání tomu, aby se tak stalo,“ dal za příklad.
Ač se snažil o úmluvě blíže informovat, stále mu prý nikdo nevysvětlit, v čem je vlastně ta přidaná hodnota Istanbulské úmluvy. Nesouhlasit s ní tak podle jeho mínění rozhodně neznamená nechránit ženy a nebojovat proti násilí na ženách, nýbrž nesouhlasit s něčím, co je nedílnou součástí této úmluvy. „S šílenou genderovou ideologií, kterou lze snadno zneužít. Koneckonců kampaň MeToo je krásným příkladem toho, kam až může zajít ‚ochrana‘ před sexuálním obtěžováním,“ varuje.
Tady už podle Nacherových slov nejde o rovnost pohlaví, ale o něco, co překonává i dosavadní absurdní pokusy o pozitivní diskriminaci. Připomíná, že úmluva mimo jiné bude vyžadovat „změnu postojů tradičních rolí pohlaví a stereotypů, díky nimž je násilí vůči ženám akceptovatelné“. „Nakonec tedy nejde ani tak o ochranu žen, nýbrž o ideologický dokument,“ podotkl.
Celé to pak podle něj začne kvótami o zastoupení mužů a žen, přes zavádění různých opatření k šíření nových genderových rolí, podpora neziskových organizací, které budou nositeli těchto opatření, kontrola a případné stahování informací podporujících původní pojetí role muže a ženy ve společnosti.
„Tady už se otevřeně bavíme o cenzurování a už se nikdo ani nesnaží tvářit, že tomu tak není. A na všechno budou dohlížet noví experti, nový kontrolní orgán (GREVIO) s širokými kompetencemi a ještě širší imunitou,“ upozornil a dodal, že sociální inženýrství bledne závistí. „A ještě jsou navíc kritici Istanbulské úmluvy nálepkováni za zpátečnictví, z protizápadního směřování nebo z ignorantství či dokonce šovinismu, neb jim je násilí na ženách údajně lhostejné,“ napsal Nacher něvěřícně na závěr.
Istanbulská úmluva je mezinárodní smlouva Rady Evropy z roku 2011, kterou Česká republika podepsala před dvěma lety a v nejbližších měsících by ji měla ratifikovat Poslanecká sněmovna. Úmluvu již ratifikovalo třiatřicet zemí.
Psali jsme:
autor: nab
