Český prezident Pavel po jednání se Zelenským také uvedl, že spolupráce s Ukrajinou bude pokračovat různými formami, nejen v dodávkách vojenského materiálu. „Ať už to bude formou darů, komerční přes naše privátní subjekty, nebo spoluprací přes třetí strany,“ uvedl český prezident.
Česko má podle něj připravených šest klíčových projektů pro spolupráci, u nichž bude brzy možné provést nejen transfer technologií, ale i výroby na Ukrajinu. „Na české straně bych jmenoval Sellier & Bellot, Aero Vodochody, Czechoslovak Group, Vojenský opravárenský podnik,“ sdělil Pavel.
Projekty se podle něj týkají výroby munice a ručních zbraní, oprav tanků typu T-64 a T-72, společné výroby lehkých letounů bojové podpory, případně cvičných letounů L-259. Produktem částečného či úplného přesunu výroby na Ukrajinu by mohla být například ruční zbraň, která bude vycházet z tuzemského technologického základu.
Česko má ale také připravené projekty v pěti oblastech klíčových pro rekonstrukci Ukrajiny, jde o zdravotnictví, energetiku, dopravní infrastrukturu, vodní hospodářství a bydlení, zmínil Pavel. Česko směřuje k tomu, aby v Dněpropetrovské oblasti otevřelo výhledově kvůli lepší spolupráci generální konzulát.
Fotogalerie: - Obránci evropských a ukrajinských hodnot
Český prezident je na návštěvě Ukrajiny společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.
Prezidenti Česka, Ukrajiny a Slovenska dnes v Kyjevě podepsali deklaraci o spolupráci a partnerství, informoval tým českého prezidenta Petra Pavla. Deklarace, kterou vedle Pavla podepsali také Volodymyr Zelenskyj a Zuzana Čaputová, se mimo jiné věnuje sdílené historii tří zemí nebo uznání podílu Ukrajiny na mezinárodní bezpečnosti vzhledem k jejímu boji proti ruské vojenské agresi.
Deklarace, jejíž kopii má ČTK k dispozici, zmiňuje podporu Evropské unie a Severoatlantické aliance pro nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a také „důrazně odsuzuje brutální válku a agresi Ruské federace proti Ukrajině“. Rusko na Ukrajinu zaútočilo loni 24. února, země se od té doby brání s podporou především západních partnerů.
Český prezident po setkání se svým ukrajinským protějškem na twitteru uvedl, že bude prosazovat, aby rozhovory o vstupu Ukrajiny do Evropské unie začaly do konce letošního roku. Členství Ukrajiny v EU a NATO není podle Pavla „otázkou jestli, ale kdy“.
Deklarace rovněž oceňuje „bezprecedentní“ rozsah pomoci, kterou Česko a Slovensko poskytují Ukrajině od začátku ruské invaze – včetně zbraní, humanitární pomoci nebo podpory ukrajinským uprchlíkům.
Na Ukrajinu dnes ráno za nové vlny ruských vzdušných úderů společně přijeli Pavel a Čaputová. Dopoledne navštívili města Borodjanka a Buča, která se loni na jaře stala symbolem zvěrstev páchaných ruskou armádou.
Pavel s Čaputovou přijeli v noci vlakem z Polska. Nad většinou ukrajinského území přitom v noci na dnešek platila protiletecká výstraha, když Rusko zahájilo novou vlnu vzdušných úderů. Útoky si vyžádaly nejméně 12 mrtvých a desítky zraněných v řadách ukrajinských civilistů. Výbuchy zazněly v několika městech včetně Kyjeva, který ale nehlásí výraznější škody.
„Hanebné útoky z dnešní noci na některá ukrajinská města včetně Dnipra nebo Umaně, při kterých zahynuli nevinní civilisté, nám připomínají, že si nemůžeme dovolit odvrátit zrak,“ napsala Čaputová v příspěvku na sociálních sítích. Situace na Ukrajině se podle ní i díky neutuchajícímu zájmu demokratického světa v některých směrech od její poslední návštěvy zlepšila, například v metropoli, kam se po ukončení ruské ofenzivy zaměřené na Kyjev vrátila část obyvatel.
Pro Pavla, který byl do funkce uveden letos v březnu, to je první návštěva Ukrajiny od loňského únorového zahájení ruské invaze. Slovenská prezidentka navštívila Kyjev už jednou předtím, a to na konci loňského května, kdy se setkala se Zelenským a promluvila v ukrajinském parlamentu.
Prezidenta a prezidentku nejprve po příjezdu na nádraží ve městě Nemišajeve, které leží desítky kilometrů severozápadně od Kyjeva, přivítali ukrajinští představitelé. V nedaleké Borodjance, kterou Rusko okupovalo loni na jaře, si pak oba státníci prohlédli ruiny domů.
„Z toho počtu útoků na civilní cíle se nedá vyvodit nic jiného, než že je to záměr. (...) Při tomto počtu to prostě není chyba, to je jednoznačně plán. A ten plán je celkem jasný, vyvolat chaos, hrůzu mezi civilním obyvatelstvem a na základě toho vyvolat tlak na vládu k ústupkům,“ řekl Pavel mezi zničenými budovami na adresu Ruska. To i přes četné důkazy o opaku tvrdí, že na civilní objekty na Ukrajině necílí.
V Buči pak Pavel zdůraznil, že podobnou tragédii už nesmí svět nikdy dopustit. Ukrajina odhaduje, že během ruské okupace zahynulo v oblasti tohoto města na severozápadním okraji Kyjeva přes 1400 civilistů, z toho 637 v samotné Buči. Během asi půlhodinové zastávky si Pavel prohlédl kostel svatého Ondřeje a v jeho blízkosti místo, kde byli pohřbeni ukrajinští civilisté zabití ruskou armádou.
Po příjezdu do Kyjeva Pavel a Čaputová uctili položením věnců památku obránců Ukrajiny, kteří padli v současném konfliktu. Společně položili také květiny na místě, kde v metropoli v roce 1914 přísahala Česká družina, první dobrovolnická jednotka Čechoslováků na východní frontě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: čtk
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Ach jo (bls1)
