Text analytičky Lenky Zlámalové pojednává o tom, že z Východu i Západu k nám pronikají trendy, které omezují kritiku a svobodu nazvat věci pravými jmény.

Z neformálního tlaku se přechází k tlaku formálnímu

Západní progresivistický proud se snažil dosud spíš neformálně, silou společenského tlaku, vytlačit kritiku progresivních fenoménů, především pokud jde o identitu. Z neformálního tlaku se ale přes nejrůznější regulace typu genderové rovnosti a antidiskriminačních zákonů přechází k tlaku formálnímu. Teď přituhuje, ministr spravedlnosti Robert Pelikán posílá do vlády novelu trestního zákona, kde navrhuje kriminalizovat kritiku sexuálních menšin.

Celý text je ZDE

Poslední tři roky od nástupu této vládní garnitury jsou pro svobodnou veřejnou debatu kritické. Z východního křídla symbolizují kastraci veřejné diskuse oligarchové v čele s Andrejem Babišem. Ze západního křídla se v tichosti činí progresivisté Jiří Dienstbier, Robert Pelikán a Michaela Marksová-Tominová. O svých plánech nevedou žádnou veřejnou debatu. V tichosti se je snaží propasírovat vládou a sněmovnou, doufajíce, že si toho většinová společnost, která nemá pro jejich agendu pochopení, ale z valné části je jí to jedno, nevšimne.

Je to popření principu, že trestní právo má platit jen na vážné činy

Je to výrazný posun v dosavadních progresivistických snahách. Dosud se regulaci snažili prosazovat přes občanské nebo pracovní právo, kde pečlivě rozšiřovali různé antidiskriminační regulace. Dávali tím aktivistům možnost žalovat v civilních procesech. Tady si ale každý musí sám platit právníky, soudní poplatky a před soudem na své náklady dokazovat své argumenty. Teď ale Pelikán novým paragrafem o kriminalizaci „hanobení sexuální orientace nebo pohlavní identity“ otvírá šanci přímo k trestním oznámením na kritické, ironické nebo zesměšňující projevy.