Nemáme? Zdá se, že v posledním období prožívá tento výraz renesanci. Alespoň v novinářském slovníku. Ovšem v souvislostech, které jsou přinejmenším překvapivé. Jestliže totiž demokraticky zvolený orgán demokratické strany vyzve hlasováním předsedu strany k odstoupení kvůli málo úspěšným výsledkům parlamentních voleb, nejedná se přece o puč, ale o standardní mechanismy běžné v demokratické společnosti. Pokud se to stane u strany, která aspiruje na vedoucí pozici v uvažované vládní koalici, je přímo povinností a politickou odpovědností informovat o této situaci prezidenta republiky. Ať se to komu líbí nebo nelíbí, právě on totiž má podle ústavy jmenovat po volbách novou vládu. Jak je potom možné označovat jednání o takové záležitosti s prezidentem republiky jako spikleneckou schůzku a jednající za pučisty?  

Podobná situace nastala v jiné, málo významné straně. Tady pro změnu poslanecký klub vyzval předsedu k odstoupení. Není důležité proč. Důležité je, že v demokratické straně musí mít volený orgán právo na takový postoj. Tento názor byl následně potvrzen většinou stranické základny. Přesto opět odvolávaný předseda neuznává právo členů odvolat ho z jeho funkce a toto jejich rozhodnutí spolu s novináři označuje slovem puč.