„Výchozí pozice do druhého kola je jiná v tom, že průzkumy ukazují, že Marine Le Penová je přijatelnější pro větší část francouzských voličů. Minule to skončilo dva ku jedné, 66:33. Teď ledasco naznačuje, že výsledek by mohl být tentokrát těsnější. I když zásadní věc se nezměnila, do druhého kola jde jako favorit současný prezident Emmanuel Macron,“ vysvětlil Petr Sokol.
Anketa
Zaslouží si ředitel BIS Michal Koudelka státní vyznamenání?
2%
95%
hlasovalo: 42510 lidí
Mohlo by předpokládané vítězství současného prezidenta něco ztížit? „Záležitost, že většina Francouzů považuje za hlavní volební téma kupní sílu, což bychom si do našich běžnějších termínů mohli přeložit jako inflaci, zvyšující se ceny, zdražování. Toto nejvíc Francouze pálí. Navíc více než polovina z nich si podle průzkumů myslí, že Macron dělá politiku jen pro nejbohatší část společnosti. Když se zkříží tyto dvě věci, je to past, do které by hypoteticky mohl Macron spadnout,“ objasnil.
Macron – kandidát establismentu. Le Penovou volí dělníci
„Typickým voličem Macrona je bohatší vzdělaný Pařížan, který je mnohdy i starší. Macron se totiž za pět let z protestního kandidáta středu proměnil v typického kandidáta establismentu. To, co on před pěti lety kritizoval. Dnes voliči tradičních stran téměř všichni přešli na jeho stranu. To je voličský obrázek Emmanuela Macrona,“ okomentoval politolog.
„O Marine Le Penové se často píše, že je kandidátkou krajní pravice. Když se však podíváme na voličské skupiny, které ji podporují, tak vidíme, že je nejsilnější mezi dělníky, chudšími lidmi, z menších obcí, částečně i nezaměstnanými. Je vlastně silná ve skupinách, které spíše bývají ve většině zemí – a ve Francii tomu také tak donedávna bylo – doménou levice. Typický levicový volič volí velmi nadprůměrně Le Penovu, kdežto voliči tradičních stran včetně umírněných socialistů volí Macrona,“ konstatoval Petr Sokol.
Le Penová může ve druhém kole počítat s hlasy voličů euroskeptika a monarchisty Nicolase Dupont Aignana (který ovšem v prvním kole získal jen 2,07 %), ale také od čtvrtého v pořadí Érika Zemmoura, který s politikou kritizující přistěhovalectví a islám získal přes 7 % voličů. Klíčovými se ovšem ve druhém kole prezidentských voleb mohou jevit voliči krajně levicového kandidáta Jeana-Luca Mélenchona. „Budou určitě rozhodující. Zdá se, že třetina z nich půjde volit Emmanuela Macrona, třetina Marine Le Penovou a třetina zůstane doma. Což ale ve výsledku, pokud tomu tak bude, povede k tomu, že Macron zvítězí, protože tato plichta s Mélenchenovými voliči mu stačí k tomu, aby ho Le Penová nemohla dohnat,“ upozornil.
„Tato plichta je způsobena tím, že Mélenchon, který je vždy velmi dobrý v kampani, dokázal v jejím závěru strhnout na svoji stranu i část voličů tradiční levice, liberálních socialistů. Ti budou mít problém přestoupit do tábora Le Penové. I když v minulých prezidentských volbách Mélenchon v prvním kole také výrazně uspěl, jeho voliči byli k Le Penové ještě více ostražitější než dnes,“ povšiml si.
Protestní kandidáti dostali v prvním kole nad padesát procent hlasů
„Stále to však není tak, by hlasy protestní levice šly automaticky do něčeho, čemu se říká protestní pravice. Když se podíváme na výsledky prvního kola, tak vidíme, že protestní kandidáti dostali nad padesát procent hlasů. Macron je opevněný ve středu. Spojení všech těch protestních hlasů ale není možné, to napomáhá Macronovi,“ objasnil politolog. Možná i proto, že Mélenchon je nejoblíbenějším prezidentským kandidátem mezi lidmi s migračním původem, v prvním kole kraloval na okrajích a předměstích, kde tito voliči žijí. A asi těžko budou teď volit Le Penovou.
V prvním kole francouzských prezidentských voleb zcela propadli kandidáti tradičních stran - socialistů a gaullistických republikánů. Republikánka Valérie Pécressová získala 4,79 procent hlasů a ještě hůře dopadla socialistická primátorka Paříže Anne Hidalgová s šokujícími 1,74 procentem hlasů. Strašný propadák. Byli tak nevýrazní? „Dá se říci, že ano. Nedařila se jim kampaň. Navíc ty strany jsou ve velkých problémech jako takové. Tím, že jim odčerpávají hlasy různé formy protestu.
Ať už je to středový protest původního Emmanuela Macrona, nebo Jeana-Luca Mélechona. On je vlastně pokračovatelem silné francouzské komunistické strany, ač on nikdy jejím členem nebyl. Navázal však na toto prostředí. To byla ve Francii tradiční strana, ale komunisté zemřeli na úbytě, jejich kandidát dostal mezi dvěma až třemi procenty. Zdá se, že zvláště v přímé volbě prezidenta jsou tradiční strany pod obrovským tlakem. Možná trochu lépe se jim bude dařit v parlamentních volbách, kde je potřeba mít strukturu, ale tady kde stačí jeden člověk s kandidáty, kteří nebyli úplně nejkvalitnější, nemohli čelit protestním politickým lídrům v zásadě bez politických stran,“ vysvětlil Petr Sokol.
Trend je ovšem jasný, stále početnější jsou ve Francii hlasy protestní. Za pět let už nebude moci v případě současné obhajoby Emmanuel Macron kandidovat. Čeká nás příště druhé kolo v podobě Le Penová, Mélenchon? „Nelze to vyloučit. Mélenchon si teď brousí zuby na to, že by mohl uspět v následujících parlamentních volbách. Dokonce ve velké prezidentské debatě řekl - teď mě zvolte premiérem -. Samozřejmě otázkou v této souvislosti je, zda se najde někdo, kdo dokáže oslovit stále silný francouzský střed. Takový nový Macron. V těch tradičních stranách úplný favorit na to, že by to byl někdo z jejich politiků, není. Musíme ale počítat s tím, že tak jako v uvozovkách politicky odnikud přišel Macron, že může přijít někdo jiný. Bude to samozřejmě lákavé,“ uvědomoval si.
„V dalších volbách se bude bojovat o Macronovo dědictví a na tyhle voliče dvojice Le Penová, Mélenchon nedosáhne. Je tedy možné, že k tomuto scénáři dojde, ale musíme si počkat, zda se to nevyvine trochu jinak. Macrona při startu minulé prezidentské kampaně také průměrný Francouz úplně neznal. Podařilo se mu ale okno příležitosti využít na sto procent. Pokud to zkusí někdo podobně a uspěje, tak to bude na úkor jednoho z protestních kandidátů,“ předpovídal.
„Musíme si však také uvědomit, že ještě nedávno se v Národním sdružení, straně Le Penové, hodně diskutovalo o tom, že pokud tentokrát neuspěje, tak to také může být její politický konec a strana bude hledat nového vůdce. I to je otazník. Jsou to její třetí volby, je podruhé ve druhém kole. Poslední průzkumy ukazují, že se se ten rozdíl mezi nimi zvyšuje ve prospěch Macrona, blíží se to na 60:40. A to by asi vyvolalo ve francouzské pravici v nejširším slova smyslu úvahy o tom, co dál,“ vysvětlil Petr Sokol. Pokud by tedy Marine Le Penová druhé kolo francouzských prezidentských voleb výrazně prohrála, mohla by mít problémy se svou politickou budoucností.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Oldřich Szaban
