Uhl uvádí, že se nemůže smířit s tím, že kontrolní policejní orgány neshledaly žádné pochybení v tom, že jednu demonstrující, Kateřinu Krejčovou, zasahující těžkooděnec nejprve údajně fyzicky týral zakleknutím a pak ji policie obvinila z trestného činu násilí proti úřední osobě. Během osmihodinového zadržení, které obvinění předcházelo, jí prý navíc policisté opakovaně a hromadně vysvětlovali, jak napsala na Facebook, že „všichni imigranti – kromě těch křesťanských – jsou lidská verbež a odpad“. Dle Uhla se v ní pokoušeli vyvolat odpor, ne-li nenávist k imigrantům.
„Jistě, psaní na Facebooku není řízením, kde se má mluvit pravda. Ale Krejčová je podle tvrzení lidí, jichž si vážím, osoba důvěryhodná. Její slova navíc potvrzují moji zkušenost vládního úředníka, že v policejních a obdobných sborech je percentuálně podstatně více osob krajněpravicového, xenofobního a nacionalistického zaměření než mezi lidmi jiných povolání,“ uvádí Uhl.
Samotný policejní zákrok považuje publicista za zneužívání pravomoci úřední osoby. „Policie ČR tím vrací poměry do doby před více než čtvrtstoletím, kdy se perzekvovaní lidé bránili, že příslušníci Bezpečnosti nepožívají ochrany veřejného činitele, protože zneužili svou pravomoc,“ vrací se Uhl do minulosti.
Islamofobie je trestně stíhatelná
Zcela spokojený není Uhl ani s ujištěním policejního prezidenta, že se dále zjišťují fakta i stanoviska a že prezidium a Ministerstvo vnitra posoudí stávající právní úpravu a v případě, že neodpovídá stávajícím potřebám, navrhnou její zpřesnění či jinou legislativní změnu.
Ministerstvo vnitra a prezidium by dle něj měly především vycházet z Listiny základních práv a svobod (ČSFR 1991) a evropských a mezinárodních úmluv, k nimž tento stát po vypracování a přijetí své Listiny dobrovolně přistoupil a podle nichž je prý povinen trestat šíření nenávisti a vyzývání k náboženské nesnášenlivosti a k diskriminaci.
Prezidium dle Uhla totiž uvádí, že se koná trestní řízení ve věci dvou trestných činů, jednak hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a jednak vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci. „Jenže změny v trestním zákoně za posledních pětadvacet let, aspoň částečně, tyto závazky státu už odrážejí,“ tvrdí Uhl.
Publicista poukazuje na fakt, že dle naší právní úpravy je trestné – a to i ve formě pouhé přípravy – samo založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. „Islám v ČR nechceme je nutno za takové hnutí považovat. Aktivní účastníci demonstrací, kteří takové hnutí podporují, se především dopouštějí trestného činu podněcování nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, a to nenávisti vůči muslimům,“ má jasno Uhl, navzdory faktu, že demonstrace s šibenicemi, nad kterou lamentuje, nebyla pořádána hnutím Islám v ČR nechceme Martina Konvičky, ale Adamem B. Bartošem a jeho partají, od jejíhož radikalismu a postupů se Konvička již několikrát distancoval.
Psali jsme:
autor: luš
_profil_top.jpg)