Turecko chce vojensky vystoupit proti kurdským milicím YPG, které považuje za teroristickou organizaci. Milice společně s Američany bojovaly v Sýrii proti teroristické organizaci Islámský stát. Prezident Miloš Zeman podle svého mluvčího situaci analyzuje.
„S obavou sleduji plány na přesun amerických jednotek v Sýrii a možný vojenský zásah Turecka. Další násilí odnesou obyčejní lidé. Stále platí, že situaci lze řešit pouze politicky a diplomaticky. Doufám, že nedojde k pokusům o nucený přesun uprchlíků. Mezinárodní právo musí být respektováno,“ napsal ministr na Twitteru.
S obavou sleduji plány na přesun ???? jednotek v Sýrii a možný vojenský zásah Turecka. Další násilí odnesou obyčejní lidé. Stále platí, že situaci lze řešit pouze politicky a diplomaticky. Doufám, že nedojde k pokusům o nucený přesun uprchlíků. Mezinár. právo musí být respektováno.
— Tomáš Petříček (@TPetricek) October 8, 2019
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ČTK řekl, že hlava státu situaci analyzuje. „Za klíčové samozřejmě považuje, aby v Sýrii konečně zavládl mír a země mohla přistoupit k návratu uprchlíků a rekonstrukci,“ uvedl mluvčí.
Ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák dal v pondělí nad vývojem na turecko-syrské hranici najevo znepokojení. Je podle něj třeba turecké kroky bedlivě sledovat. „Kurdové nesmí být hozeni přes palubu,“ uvedl Jindrák na Twitteru.
Ing. Miloš Zeman
„Syrské demokratické síly s hlavní účastí Kurdů byly klíčovým spojencem Západu v boji proti Islámskému státu. Předhodit je teď agresi tureckého režimu by byla jednoduše zrada a neúnosné prodlužování krvavého syrského konfliktu. Pomoci by mohly ekonomické sankce iniciované Evropou,“ uvedl dnes k situaci předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Spojené státy daly v neděli najevo, že stáhnou své vojáky ze syrského Kurdistánu. Turecký představitel, jehož citovala agentura Reuters, počítá s tím, že turecká vojenská operace začne po stažení všech Američanů, což podle tohoto zdroje může trvat i týden. Kurdové označili přístup Američanů za zradu.
Turecko řadí milice YPG k teroristům a ke spojencům své zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Ankara je podle ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua odhodlána „vyčistit syrské pohraničí od teroristů a zajistit bezpečnost Turecka“. Turecko chce u hranic na severovýchodě Sýrie vytvořit bezpečnou zónu, která má podle něj mít zásadní význam pro stabilitu a mír v regionu. Mají tak být vytvořeny podmínky nutné pro návrat syrských uprchlíků.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v září po schůzce s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v OSN uvedl, že země Visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, záměr na vytvoření bezpečné zóny pro uprchlíky v severní Sýrii podporují. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ale minulý týden v Lánech řekla, že slovenské ministerstvo zahraničí takové opatření nepodporuje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
