Piráti podle poslance Mikuláše Ferjenčíka podají pozměňovací návrh, který prezidenta do zákona vrátí, ke stejnému kroku je podle místopředsedkyně strany Markéty Pekarové Adamové připravena i TOP 09.
Ministři zákon schválili minulý týden, podle Aktuálně.cz vláda změnu přijala na poslední chvíli. V předložené verzi nového zákona prezident figuroval, stejně jako poslanci, senátoři, náměstci či národní protidrogový koordinátor. Mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka uvedl, že vláda k vyškrtnutí prezidenta přistoupila poté, co to na jednání vlády navrhl zástupce Kanceláře prezidenta republiky.
Ferjenčík ČTK napsal, že zahrnutí prezidenta mezi povinné osoby navrhovali Piráti formou připomínky už v době, kdy návrh zákona vznikal. „Vzhledem k rozhodnutí vlády budeme totéž požadovat formou pozměňovacího návrhu v legislativním procesu. Není důvod prezidenta vyškrtnout, protože má vliv na tvorbu zákonů jednak svým právem veta a zároveň má i značný vliv na premiéra,“ konstatoval.
Poslanec ODS Marek Benda uvedl, že na zákonu jako celku moc přínosného nevidí, přinese podle něj mimořádnou byrokracii. „Ale je naprosto nelogické ze zákona vyřadit právě prezidenta. Jako jeden z mála má některé originální, nikým jiným nepotvrzované, pravomoci. Takže pokud se bavíme o možném zneužití moci pro soukromé účely, pak jistě prezident republiky do zákona patří,“ napsal Benda ČTK.
Ing. Miloš Zeman
I podle Pekarové Adamové by měl předpis zahrnovat všechny subjekty, které se podílejí na zákonodárném procesu a rozhodování. „To je i prezident. Není proto žádný rozumný důvod, proč by měl být prezident rovnější mezi rovnými. Jsem připravena pozměňovací návrh podat, aby zákon nečinil nesmyslnou výjimku,“ uvedla na dotaz ČTK.
Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil na twitteru napsal, že chápe, že o vynětí ze zákona stál Zeman, když se obklopuje čínskými poradci a lidmi, jako jsou kancléř Vratislav Mynář či hlavní poradce Martin Nejedlý. „Že to ale chce vláda, kterou Miloš Zeman vytrvale drží pod krkem, zavání politickým kšeftováním,“ míní.
V prvotní verzi připravovaného zákona Ministerstvo spravedlnosti se zařazením prezidenta mezi lobbované nepočítalo. Tehdejší ministr Jan Kněžínek (za ANO) to vysvětloval mimo jiné tím, že hlava státu je ze své funkce neodpovědná a za porušení zákona ji nelze potrestat. Po připomínkách Legislativní rady vlády se však ministerstvo nakonec v dubnu rozhodlo prezidenta do návrhu přidat. V návrhu zákona naopak zůstal hradní kancléř.
Zákon o lobbování, podle kterého musí politici a další vysoce postavení představitelé státu veřejně evidovat schůzky s lobbisty a zaznamenat musí i obsah jednání, se nyní bude projednávat v Poslanecké sněmovně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
