Naše bránice si ještě ani nestihly oddechnout z povolebního pirátského kňourání a čtyřmandátoví rozjeli novou show v podobě schvalování koaliční smlouvy. Piráti si velmi dobře osvojili styl humoru, který můžeme znát z dnes již trezorové série Malá Velká Británie.
Ta je ikonická právě opakováním jednoho a téhož gagu stále znova, znova a znova. A stejně tak Piráti vědí, že jejich obecenstvo miluje jejich ukňouraný gag. S každou uroněnou pirátskou slzou se za břicho popadáme. A Piráti to vědí a servírují nám své slzy po litrech.
Proč jsou Piráti vtipní?
Kňourání tenkrát kulišácky zabalili do vážně se tvářícího hávu povolební analýzy. Celému světu si postěžovali, jaká do nebe volající nespravedlnost se jim stala. No považte, Starostové se rozhodli před volbami vést kampaň!
Kdo by to byl čekal? A představte si tu hrůzu, někteří voliči se dokonce rozhodli kroužkovat. Opět úplně nečekaná záležitost. Všimněte si prosím toho, jak je pirátský humor rafinovaný, je to v podstatě mazaná kritika přetechnizované a přeinženýrované postmoderní společnosti.
Takže Piráti se tváří jako ti, co věří ve vědu, jako správní ajťáci zanalyzují problém, naprogramují řešení a pak hrají překvapené a ublížené, když to nevyjde. A v tom tkví jádro jejich ublíženého gagu.
Každý správný humor je přece založený na paradoxech a tady v té pirátské variaci jde o to, že se dospělí lidé chovají jako malé děti, kterým na pláži vlna smete pečlivě naprojektovaný hrad z písku.
Parodie na digitalizaci
Koaliční smlouva je však významná věc, a tak Piráti vytáhli z rukávů více než jen kňourání. Vymysleli si, že koaliční smlouvu musejí schválit v on-line hlasování na svém internetovém fóru. Potud by to bylo sice poněkud neobvyklé, ale pořád ještě víceméně normální. Co ale není normální, že si na to Piráti dali celé čtyři dny.
Takže zatímco všechny ostatní „zkostnatělé“ a nedostatečně progresivní strany plné „bílých páprdů se sklony k fašismu“ dokázaly koaliční smlouvu schválit víceméně obratem fyzicky na zasedání svých orgánů, na Piráty se čekalo.
Nevím, jak vy, ale mně politici vždycky vysvětlovali, že digitalizace je super, že snižuje byrokracii a vše je díky ní rychlejší. Jo a pak taky Piráti vždycky říkali, že digitalizaci rozumějí. A taky ji budou mít na starosti ve Fialově vládě.
Pokud budou ale digitalizaci státu provozovat podobně jako svoje vlastní hlasování, měli by si ostatní koaliční partneři ověřit, jestli je na jejich ministerstvech zavedená potrubní pošta, a my všichni ostatní bychom se měli připravit na komunikaci se státem pomocí kouřových signálů s vyhlídkou na možný upgrade v podobě poštovních holubů.
Což sice lidovci a STAN odprezentují jako politiku podpory rozvoje venkova, ale osobně moc nevím, jestli nás to moc někam posune. Hlasování zhruba tisícovky Pirátů totiž trvalo čtyři dny. Pokud by podobným tempem hlasovalo zhruba osm milionů voličů v Česku, pak by volby do Sněmovny trvaly 88 let.
Pokrytectví Olgy Richterové
Ale Piráti si řekli, že legrace není pořád dost. Hlasování si totiž ještě zopakují znova. Musejí si totiž potvrdit, kdo za ně v té vládě vlastně bude sedět.
(*1988) Na Univerzitě Karlově vystudovaný politolog. Milovník historie, dobrého jídla, cestování a zahradničení.
Dlouhodobě žije v zahraničí. Píše pod pseudonymem, protože nechce svého zaměstnavatele vystavit tlaku politicky korektních aktivistů.
Infobox
Michal Bok (*1988)
Jsem moc zvědavý, jak moc často a o čem všem budou Piráti tímhle způsobem hlasovat. Úplně živě si umím představit situaci, že nastanou třeba povodně, zasedne vláda, aby rozhodla o pomoci postiženým lidem v zasažených oblastech, a nějaký pirátský asociál řekne: „Ne, ne, ne. Musíme to napřed schválit u nás na pirátském fóru.“ „A jak dlouho to bude trvat?“ „No, že jste to vy, pane Fialo, tak to zkusíme zvládnout za tři dny.“
Skoro to vypadá, jako by si Piráti vypsali nějakou interní soutěž o největšího klauna. Pokud ano, pak Olga Richterová nasadila laťku hodně vysoko. Ještě aby taky ne, když je to první místopředsedkyně.
Vystartovala po koaličních partnerech. Koalici SPOLU vzkázala, že někteří její kandidáti na ministry jsou nepřijatelní. Silná slova od čtyřmandátové strany, kterou nikdo, ale vůbec nikdo k žádné většině v Poslanecké sněmovně nepotřebuje. Ale v tom nespočívá ten hlavní vtip paní první místopředsedkyně.
Ten je v tom, že sice jsou pro ni někteří kandidáti SPOLU nepřijatelní, ale pro ni samotnou bylo přijatelné, aby jí tihle nepřijatelní přidělili dvě auta, jednoho řidiče a měsíční plat skoro 200 tisíc za uměle a pro ni speciálně vytvořené místopředsednické korýtko ve vedení Sněmovny.
Takže analýza nic neřeší, digitalizace prodlužuje a trafiky vadí jen někdy. Pokud by to Piráti chtěli dotáhnout k dokonalosti, mohli by si jako své moto vypůjčit slogan Orwellowa Velkého bratra: „Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Michal Bok
