Lidé se Zahradníka na onu kauzu hojně vyptávali, ten následně reagoval protidotazem, jaké by si oni představovali „čisté řešení“ tohoto problému. Prý se leckdy odpovědi nedočkal, někteří však poukázali na velmi dlouhou dobu posuzování problematiky z hlediska posuzování výkladu evropských předpisů.
„Definice střední a malé firmy, respektive její závislosti na nějaké velké firmě, si myslím, že se až tak výrazně neměnila,“ poukázal Zahradník. Kauza Čapí hnízdo dle něj nebyla v pořádku, avšak na druhou stranu doplňuje, že bychom v České republice byli schopni „při troše pozornosti“ identifikovat možná až několik desítek jiných případů. „Ptám se tedy, jaký je důvod, že se tady řeší tato kauza?“ řekl s tím, že si zřejmě dnes v poledne s verdiktem o zastavení trestního stíhání ve věci Čapí hnízdo „oddychlo“ několik desítek až stovek lidí, kteří řešili obdobné případy.
Co se týká poskytování dotací velkým firmám, tak ve většině zemí Evropské unie jsou přesvědčeni, že by se tak v rámci kohezní politiky dít nemělo. Pár zemí včetně České republiky na tom však zájem má.
Hájení velkých podniků se také Česká republika dopouští i v zemědělské politice. Zahradník vyjádřil otázku, zdali je tato praxe perspektivní i do budoucna, jelikož bychom prý mohli dát šanci i malým zemědělcům.
Došlo i na téma OLAFu, tedy Evropského úřadu pro boj proti podvodům. Zahradník poukázal, že na základě podnětů OLAFu nedochází příliš často k vratkám dotací. Objem vratek pak má v průměru činit 3-4% všech dotací z dané země.
Prý je podle Zahradníka správné, aby byl společný evropský rozpočet. Za správné označuje i dotace. Problémy, jimiž se zabýváme, jsou prý „mediálně atraktivní“, na území České republiky se však mělo v předchozím období řešit až nějakých 120 tisíc projektů. Drtivá většina z nich neměla být problémová. S jejich smysluplností už to je horší. Zdali byly projekty smysluplné, k tomu Zahradník uvedl: „Mnohdy ano, mnohdy ne.“ Sledovat by se dle něj měl především účel projektů, jako příklad pak jmenoval Polsko a proměnu tamější infrastruktury. Částky v Polsku prý byly srovnatelné jako v Česku. Až tři pětiny dotací pak mají jít do veřejného a neziskového sektoru. V podnikání je tak získání dotací často nejisté.
Kauza premiéra Babiše prý může v budoucnu při žádání o dotace z EU vyvolat „zadní pachuť“.
Následovalo i téma možné recese. I přesto, že italská a německá ekonomika jsou v problémech, tak objem investic se dostal poprvé na úroveň srovnatelnou s dobou před krizí z roku 2007. Tempo růstu investic navíc výrazně převyšuje tempo růstu evropského HDP.
K brexitu Zahradník řekl, že doufá, že dojde k nějaké gentlemanské dohodě. V Bruselu má dle něho být cítit, že chtějí, aby již Velká Británie vystoupila a nezpůsobovala další komplikace. Zdali je 31. říjen konečné datum odchodu, to si však po předchozích peripetiích již odhadnout netroufl.
Záznam celého pořadu můžete zhlédnout ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak