Diskusí na téma vynakládání finančních prostředků ve výši dvou procent HDP na obranu, kterou nabídl středeční pořad Události, komentáře České televize, začíná Petr Žantovský své pravidelné ohlédnutí za mediálními zajímavostmi uplynulého týdne. „Vyjadřovali se k tomu komunista Černý a za ODS paní Černochová. Celkem tradičně jsem zvyklý na to, že Alexander Černý se v téhle problematice velmi dobře orientuje, jeho názory – bez ohledu na to, jakou stranu zastupuje – v tomto ohledu beru jako autoritativní, jako velmi věci znalé a nepovažuji je za potřebné nijak komentovat. Zato paní Černochová mě rozesmála tím, když připomněla – cituji – ‚jak v osmdesátých letech Reagan uzbrojil Sovětský svaz a totéž dnes platí vůči Rusku‘,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Tato věta, která působila jakoby mimoděčně, logicky, že by nemusela vzbudit pozornost, totiž v sobě obsahuje několik velmi zásadních nesmyslů. „V první řadě Rusko není Sovětský svaz, ani geopoliticky, ani geograficky, ani vnitropoliticky, v žádném případě. Je to velmoc, která se někomu může líbit, někomu nemusí, může mít k němu pozitivní, nebo negativní emocionální nebo politický postoj, ale rozhodně to nejsou dva totožné subjekty. A srovnávat je dnes, to je jako kdyby chtěla paní poslankyně a starostka Prahy 2 srovnávat Mongolsko v období Čingischána a Mongolsko v období komunistického vůdce Jumdžágína Cedenbala. To je výron naprostého nepochopení historie a historických událostí,“ tvrdí mediální odborník.

O uzbrojení ze strany prezidenta Trumpa nic nezaznělo

Druhý nesmysl tkví v tom, že Donald Trump, jehož různá zahraničněpolitická vyjádření mohou působit někdy až chaoticky nebo navzájem ne úplně konformně, se ani jednou nevyjádřil v tom smyslu, že hodlá tzv. uzbrojit Rusko či Putina. „To, že NATO chce dvě procenta z výše HDP na zbrojení, dobrá, to si odhlasovaly jeho členské země, o tom nebudu diskutovat, i když na to mohu mít negativní názor. Ale to, že Trump vystoupil s doktrínou – a myslím, že to byla jedna z doktrín, která mu také spoluvyhrála volby – že Amerika nebude dlouhodobě doplácet na liknavost a rozhazovačnou politiku evropských spojenců, míněny tím zejména Francie a Německo, tak to je celkem pochopitelný požadavek a je logické, že na to americký volič dobře slyšel. Takže to je to, co řekl Trump ohledně dvouprocentního požadavku na zbrojní výdaje,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Nový americký prezident také už v průběhu kampaně prohlásil, že nijak nelpí na stávající podobě NATO. „A to v tom smyslu, že pokud se někomu v NATO nelíbí, ať si jde, pokud se nechce podílet na nákladech, ale jenom na výnosech, pokud chce inkasovat pouze ochranu od NATO, ale nechce se na ní podílet, tak ho nikdo nedrží. To si myslím, že je jasné slovo, které se zase Američanům mohlo spíš líbit než nelíbit. Kdybych byl Američan, tak mu tleskám. Jiná věc je, že nejsem Američan a tomu jsem docela rád. Ale to je jen moje subjektivní poznámka, která s tím jinak nemá žádnou spojitost,“ podotýká mediální analytik.

Horkou válku v Sýrii rozehrála Obamova administrativa proti Rusku

Výhrady vůči srovnání dvou situací, které dělí více než třicet let, ze strany poslankyně Jany Černochové opírá o stav ve druhé polovině osmdesátých let. „To bylo období ‚hvězdných válek‘, jak se strategické obranné iniciativě začalo říkat, to byl program jaderných, kosmických zbrojních systémů, který přenášel válku do určité virtuality. Domnívám se při ne úplně dokonalé znalosti toho technického zázemí, že v té době nikdo, ani na americké, ani na sovětské straně nepočítal s tím, že by se nějaká taková válka vůbec mohla odehrát. To byly přetlačovací hry, které opravdu měly sloužit spíše k odstrašení toho druhého,“ připomíná Petr Žantovský.