Potvrzení alianční politiky přišlo na summitu ve chvíli, kdy obnovený zájem o členství ve vojenském uskupení dává najevo Ukrajina. Už summit NATO v Bukurešti v roce 2008 dal najevo, že tato země má možnost se spojeneckou zemí stát, Kyjev ale v minulosti dával přednost tomu, aby nebyl součástí žádného vojenského bloku.
V důsledku nynější krize na východě Ukrajiny, kde se do bojů podle NATO i ukrajinského prezidenta Petra Porošenka zapojují tisíce ruských vojáků a techniky, bude o obnovení zájmu o vstup do Aliance jednat ukrajinský parlament. Zřejmě ale až po předčasných volbách plánovaných na říjen.
Ruský ministr zahraničí už varoval před vstupem Ukrajiny do NATO
Proti případnému vstupu Ukrajiny do NATO ostře protestuje Rusko. Jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov Alianci ve čtvrtek přímo varoval, aby Kyjevu členství nenabízela. Ukončení ukrajinské neutrality by podle něj mohlo „ohrozit mezinárodní porozumění".
NATO ale už ve čtvrtek dalo jednoznačně najevo, že hodlá s Ukrajinou úzce spolupracovat a pomůže jí s reformami bezpečnostního sektoru.
Nejen Ukrajina ale bude tématem dnešního jednání lídrů zemí NATO. Kromě změněné bezpečnostní situace v Evropě dnes Rasmussen připomněl také rostoucí nebezpečí v Iráku a Sýrii představované takzvaným Islámským státem (IS), či řadu krizí na jih od Evropy.
„Na nejrůznější výzvy musíme odpovědět jednotně a silně. Musíme zajistit, aby NATO zůstalo připravené, schopné a ochotné bránit všechny spojence před každým ohrožením," prohlásil. Několikrát připomněl atlantickou vazbu, tedy spojenectví evropských zemí s USA a Kanadou.
Výdaje na obranu je potřeba zvýšit
K tomu je podle něj potřeba zastavit propad obranných rozpočtů, zdůraznil generální tajemník NATO. Právě na nízké výdaje evropských členů na obranu si v minulých měsících opakovaně stěžovaly Spojené státy. Podle britského premiéra Davida Camerona je potřeba vrátit se k výdajům na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu při závazku 20 procent z této částky na obranné investice.
Podle Rasmussena, pro kterého je nynější summit ve funkci posledním, by dnes mělo NATO také posílit své svazky s klíčovými partnery. V souvislosti s krizí okolo IS je často zmiňováno například Jordánsko.
Prezidenti a premiéři osmadvaceti aliančních států o bezpečnostních výzvách současnosti diskutovali ve čtvrtek večer u večeře na hradě v Cardiffu. Dnes před zahájením formálního jednání měli možnost sledovat průlety nadzvukových letadel.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
