„Svobodní důsledně hájí svobodu projevu a shromažďování jako základní pilíře svobodné společnosti. Zároveň varují před politickou legitimací požadavků na prolomení Benešových dekretů na základě veřejné podpory takových shromáždění ze strany státu či samospráv,“ napsal v tiskové zprávě předseda Svobodných a poslanec Libor Vondráček.

Podle Svobodných je zásadní rozlišovat mezi soukromou akcí a událostí, která získává punc oficiálnosti – třeba právě tím, že ji zaštítí veřejná instituce, anebo na ni tečou peníze z veřejných rozpočtů. A v tom má být, podle Vondráčka, jádro problému.

„Pokud si sudetoněmecká Landsmannschaft k organizaci své akce přizývá neziskovou organizaci, která se v minulosti otevřeně hlásila k revizi poválečného uspořádání, nelze takovou akci považovat za neutrální či čistě občanskou,“ uvedl Vondráček v tiskové zprávě. A přitvrdil i směrem k českým komunálním politikům: „V momentě, kdy podobné akce navíc nepřímo dotují představitelé samospráv, jedná se o obcházení politické odpovědnosti prostřednictvím zprostředkování politické agendy formálně přes neziskový sektor.“

Mgr. Libor Vondráček

• Svobodní
• předseda Svobodných
• poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Anketa

Máte důvěru v novou vládu Andreje Babiše?

Mám

94%

Nemám

4%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 24501 lidí

Jinými slovy: Svobodní připouštějí, že shromáždění jako takové může proběhnout. Vondráček ale současně odmítá, aby stát, kraje nebo obce takovým akcím poskytovaly jakoukoli „záštitu“, a tím – v očích veřejnosti i zahraničních aktérů – vytvářely dojem, že Česká republika přikyvuje na zpochybňování poválečného právního rámce.

V tiskové zprávě Svobodní svůj postoj opírají o argument, že poválečné dohody a z nich vyplývající právní skutečnosti nelze relativizovat. „Svobodní vycházejí z přesvědčení, že poválečné spojenecké dohody a z nich vyplývající právní skutečnosti jsou neměnné a tvoří jeden ze základů evropského míru a stability. Jakékoli jejich relativizování či zpochybňování považují za nepřijatelné a pro mír a stabilitu Evropy nebezpečné,“ napsal Vondráček.

A z toho vyvozují praktický požadavek: žádné veřejné peníze, žádná veřejná patronace, žádná institucionalizace. „Český stát ani jeho samosprávy proto nesmí poskytovat záštitu, financování ani jinou formu podpory projektům, které byť nepřímo směřují k revizi právních důsledků druhé světové války nebo k jejich politické legitimizaci,“ stojí ve Vondráčkově stanovisku.

Podle Svobodných tedy existuje jediná přijatelná hranice: soukromá akce bez veřejných berliček. „Taková akce může proběhnout pouze jako soukromé shromáždění, nikoli však s podporou českých veřejných institucí,“ napsal Vondráček s tím, že apel je v tomto případě ještě naléhavější, „kdy se na akci podílejí subjekty, které se v minulosti hlásily k revizi poválečného uspořádání“.

Psali jsme:

Rajchl bouchl do stolu: Pavel je mimo ústavu. Musí přijít tlak

„Do Česka nejezděte!” Dopis Posseltovi podepsali poslanci, ombudsman a desítky dalších

Na Slovensku by Posselta stíhali, Pavel mu děkuje. O dekretech do hloubky

„Sraz sudetských Němců v Brně? Snad v Terezíně.“ Umělci vypěnili