Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?Anketa
Přestože nepanuje přímý tlak na největší banky, aby nedávaly peníze klientům z oborů s vysokou uhlíkovou stopou, kvůli ekonomickým rizikům a regulatornímu tlaku na řízení rizik se tak děje a mnohé finanční domy již mají od svých zahraničních mateřských vlastníků dobrovolnou stopku na příjem „špinavých“ klientů a firem, které například působí v uhelné energetice. To vše je navíc u části z nich doplněné tvrdými ESG pravidly, kdy se kromě environmentálního faktoru posuzují i společenská rizika, což vedlo k paradoxní situaci, že i v současné době část bank odmítá financování obranného průmyslu.
Největších pět bank na českém trhu se na procesy pro hodnocení klimatických rizik při výběru klientů odkazuje. Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank a Raiffeisenbank oznamují, že právě udržitelnost je pro ně při přístupu k jejich klientům klíčový faktor.
Fotogalerie: - Klimatická žaloba
„Udržitelnost je v České spořitelně začleněna do základní strategie, aby tak postupně prostupovala vším, co děláme,“ píše jedna z největších českých bank a pro letošek si dala za cíl, že 25 % firemních úvěrů bude tvořeno financováním udržitelných investic. „Podporujeme firmy všech velikostí v projektech zaměřených např. na obnovitelné zdroje energie, energetické úspory v budovách, nízkoemisní technologie a udržitelnou dopravu,“ zní.
Tam ale cesta největšího českého bankovního domu nekončí. Cíle České spořitelny hovoří o tom, že by v příštím čtvrtletí již měla být snaha zavést orientaci na úplnou čistotu uhlíkové stopy. „Usilujeme o dosažení čisté nulové uhlíkové stopy našeho portfolia do roku 2050,“ píše bankovní dům.
Tvrdí přitom, že selekce klientů podle emisí je pro dobro všech. „Chceme být příkladem toho, že společensky odpovědné firmy jsou stabilnější, lépe připravené na budoucí výzvy a mají dlouhodobě lepší výsledky. Usilujeme o to ukázat, že udržitelnost nemusí znamenat omezení, ale naopak může být hnací silou inovací a dlouhodobého úspěchu České spořitelny, našich klientů a celé české ekonomiky,“ hovoří strategie udržitelnosti České spořitelny.
FOTO: Zpráva o společenské odpovědnosti a udržitelnosti skupiny ČSOB za rok 2024
Smůlu mohou mít přitom nejen lidé z těžebního průmyslu. Česká spořitelna totiž tvrdí, že věnuje „zvláštní pozornost etickým, sociálním a environmentálním aspektům při rozhodování o investování nebo poskytování úvěrů“ a její „politika odpovědného financování“ vymezuje „pravidla pro financování odvětví s nepříznivým dopadem na životní prostředí a společnost, jako jsou energetika nebo zbrojní průmysl“. Rakouská skupina Erste, pod niž Česká spořitelna patří, klientům počítá své ESG skóre, a pokud nedosáhnou klimaticky a sociálně dostatečného hodnocení, mají například smůlu při žádosti o financování.
Podobně nezahálí ČSOB z belgické skupiny KBC. Ta razantně omezuje financování projektů, které nejsou dostatečně klimaticky přívětivé, a navíc motivuje své zaměstnance, aby ESG cíle bedlivě sledovali. Právě plnění ESG cílů tvoří 10 % variabilní složky odměňování vrcholového managementu banky a striktně je uplatňováno hodnocení klientů, kdy klimaticky přízniví jsou zvýhodněni a ti s největší uhlíkovou stopou jsou bankou vyřazeni z možnosti získat od ní peníze.
„Změny klimatu a úbytek přírodních zdrojů představují největší výzvy pro dnešní svět. ČSOB si je vědomá toho, že i každodenní pracovní činnosti mají přímý, nebo nepřímý negativní dopad na životní prostředí a na prohlubování globálních problémů v této oblasti. Hledání cesty k udržitelnosti a vědomému hospodářskému růstu a rozvoji je společenským úkolem,“ uvádí ČSOB.
Fotogalerie: - Univerzity za klima
Premiantem v boji s klimatickou změnou i za cenu tvrdé selekce klientů je dlouhodobě Komerční banka z francouzské skupiny Société Générale. Firemní úvěry striktně kategorizuje podle toho, zda mají pozitivní environmentální přínos, a disponuje velmi objemným seznamem požadavků. Některé z nich přímo jmenují, že je jakákoli koruna pro klienta z daného odvětví úplné tabu. Specifické restriktivní politiky banka má nastavené pro těžbu uhlí, ropu a plyn, tepelnou energetiku či zemědělství.
Někteří z klientů již nepochodí u žádné z největších bank. Také UniCredit Bank informuje, že je jejím cílem, aby v rámci svého úvěrového portfolia dosáhla financovaných nulových emisí do roku 2050. „Snižujeme financovaní emisí s cílem dosažení uhlíkové neutrality,“ hlásí svůj postoj.
A rovněž Raiffeisenbank nevynechává striktní vyhodnocování například toho, zda klienti nepřispívají ke změnám klimatu či od nich nehrozí environmentální riziko. „Raiffeisenbank se hrdě a aktivně hlásí k principům odpovědného bankovnictví. Jsme si vědomi klíčové role a velké odpovědnosti, kterou jako banka v procesu zelené transformace a jejího financování máme. Proto chceme být společností, která je environmentálně i společensky odpovědná,“ sděluje.
FOTO: Repro webové stránky České spořitelny
Proč chtějí být banky stále více zelené? Tlak pochází z unie
Odpověď na otázku, proč chtějí být banky stále více zelené, byť tím samy přicházejí o možné, velmi lukrativní klienty, lze najít nejen v tlaku od mateřských společností. Do hry vstupují zejména pravidla EU a ECB. Zahraniční investoři, velké pojišťovny a penzijní fondy dnes hodnotí riziko podle standardů, které nastavuje ECB a EU, a při nenásledování unijních pravidel by bankám hrozilo, že se jim stane přesně to samé, co uplatňují vůči svým klientům z těžebního či obranného průmyslu – tedy že budou nemilosrdně vyškrtnuty.
Mimo to je k následování pravidel vůči bankám tlak i od samotných unijních institucí. ECB a EBA vydávají pro banky v celé Evropské unii závazné směrnice pro hodnocení úvěrů, boj proti praní špinavých peněz nebo právě pro ESG a klimatická rizika a v případě jejich nenásledování jsou finanční domy postaveny před vysoké pokuty.
Co říkáte na chování Petra Macinky?Anketa
Bankovní společnosti, které klienty neselektovaly dostatečně, pak musely počítat s tím, že na ně mohou dopadnout donucovací opatření ECB, spočívající například v pravidelných penále za neplnění pravidel.
Velké pokuty za nedodržení rozhodnutí ECB o klimatických a environmentálních rizicích začaly padat v posledních měsících a penále ve výši 187 650 eur (v přepočtu přibližně 4 577 000 Kč) vloni v listopadu dostala vyměřené španělská Abanca.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Následně v půlce listopadu padla pokuta kvůli stejnému provinění pro francouzskou Crédit Agricole ve výši 7 551 050 eur (v přepočtu přibližně 184 207 000 Kč).
Ke značné pokutě, kterou Crédit Agricole dostala kvůli neplnění požadavků ECB, aby banky řídily rizika plynoucí ze změn klimatu a emisí, se společnost pro agenturu Bloomberg vyjádřila se slovy o „nepochopení“ ohledně záležitosti, kterou označila za „čistě administrativní“. Dodala, že „ve svých modelech klimatická a environmentální rizika zohledňuje“.
ECB tvrdí, že jí jde o připravenost bank. Na otázku ohledně aktuálního náhledu na řízení klimatických a přírodních rizik ze strany evropských bank redakci ParlamentníchListů.cz Evropská centrální banka odkázala na slova člena Výkonné rady ECB a místopředsedy Rady dohledu ECB Franka Eldersona z loňského července. Tehdy tento představitel ECB hovořil o pokroku, který musí pokračovat.
Fotogalerie: - S Turkem za zády
„Evropské banky dosáhly pokroku v řízení rizik souvisejících s klimatem a přírodou. Je však stále třeba udělat více, protože často vidíme, že postupy se uplatňují pouze na podmnožinu relevantních expozic, zeměpisných oblastí a kategorií rizik,“ zhodnotil Elderson.
ECB uvádí, že „rizika související s klimatem a přírodou jsou již realitou a jejich závažnost jednoznačně roste“. „A proto musejí i banky dále zlepšit svou připravenost.“ „Globální oteplování je již na pokraji překročení hranice 1,5 stupně Celsia. Bohužel je svět na cestě k průměrnému nárůstu teploty o 3,1 stupně Celsia do konce století. A i to závisí na tom, zda se všechny vlády budou držet svých současných politik a zda je budou včas a v plném rozsahu implementovat,“ varuje přitom.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte, že by měly banky selektovat klienty podle jejich uhlíkové stopy?
