Kosovo a Metohije je oblast na jihu Srbské republiky o velikosti zhruba Jihočeského kraje. Netřeba připomínat okolnosti konfliktu na konci 90. let, který skončil bombardováním NATO od března do června 1999 a jednostranným vyhlášením nezávislosti ze strany kosovských Albánců o devět let později.
Srbské státní orgány upozorňují, že v posledních měsících roste počet etnicky motivovaných útoků na kosovské Srby. Jde o slovník útoky s rasistickými hesly, demolování srbských obydlí či obchodů, ale také policejní zákazy sloužit bohoslužby v některých srbských pravoslavných chrámech. Nic z toho albánské vedení v Prištině neodsuzuje.
Srbská média informovala též o dalších incidentech jako pálení srbských vlajek, opětovném ničení srbských hřbitovů a znesvěcování kostelů. Podle nich jde o kontinuální snahu Prištiny otrávit kosovským Srbům život, přimět je k opuštění svých původních domovů a dotáhnout do konce etnické vyčištění Kosova.
K tomu se nyní přidávají vzkazy z Berlína a Bruselu, že pokud Srbsko bude chtít vstoupit do Evropské unie, bude muset oficiálně Kosovo uznat jako samostatný stát.
Během návštěvy německého kancléře Olafa Scholze v srbské metropoli padl na společné tiskové konferenci dotaz reportéra časopisu Der Spiegel na srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, aby se vyjádřil k prohlášení Scholze po jednání v Prištině s kosovskými Albánci. Scholz tam totiž řekl, že státy, které se vzájemně neuznávají, se nemohou stát členy EU a zda to prý Vučić vnímá jako varování, pokud jde o evropskou integraci Srbska. Vučić neskrýval překvapení, že Berlín začal mluvit o “povinnosti” Srbska uznat Kosovo takto natvrdo.
“Dnes jsem poprvé slyšel od někoho z Evropy, že se po Srbsku žádá vzájemné uznání s Kosovem. Jestli myslíte, že nám můžete hrozit kvůli tomu, že bojujeme za dodržování pravidel OSN… Vy děláte svou práci, my děláme svoji. Stejně jako vy milujete územní celistvost Ukrajiny, Srbové milují územní celistvost Srbska,” konstatoval srbský prezident a upozornil na platnou rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1244, která zaručuje Srbsku teritoriální celistvost včetně území Kosova a Metohije.
Připomněl též, že Bělehrad přistupuje konstruktivně k normalizaci vztahů s Prištinou a je připraven na veškeré rozhovory o možném kompromisním řešení, ale z druhé strany (od kosovských Albánců, pozn. red.) v poslední době žádný konstruktivní přístup nepřichází.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka