V pořadu bylo zmíněno, že platy učitelů se od roku 2006 každoročně zvyšovaly v řádu stokorun. V loňském roce dosáhly u učitelů základních škol v průměru 26 033 Kč, u učitelů středních škol 27 292 Kč. Oba průměry jsou počítané bez platů řídících pracovníků. V příštím roce se má všem učitelům zvýšit tarifní plat v průměru o 3,5 %.
Ministr: Budu rád populistou
Zvýšení platů kritizovala Putnová, podle níž k němu mělo dojít až současně s uvedením v platnost nového kariérního řádu. „Obávám se, že šlo buď o populistický krok, nebo o manažerskou chybu,“ podotkla k tomu.
Na to Chládek reagoval tím, že rád bude populistou, protože platy ve školství se musí zvyšovat. Připomenul, že školám poslal na odměny kvalitním kantorům dalších 300 milionů, v průměru jde na každou školu na tento účel 30 tisíc.
Václav Moravec uvedl, že návrh kariérního řádu počítá se čtyřmi kariérními stupni: začátečník, standard, expert, lídr. Korda vyjádřil obavy z toho, že nakonec všichni učitelé budou v kategorii standard, protože na ty ostatní nebudou peníze. Korda uvedl, že „jeho“ asociace podporuje kariérní řád, ale aby byl funkční pro všechny učitele, ne jen manažery nebo inspektory.
Hádku mezi ministrem a šéfem asociace uklidňovala Kalouskova poslankyně
Chládek na to reagoval ostře s tím, že podle jeho informací „Kordova“ asociace nefunguje. Do debaty se vzápětí zapojila Putnová: „Nerozumím tomu, proč jste tak agresivně vystoupil proti řediteli, který vyjádřil svůj názor,“ konstatovala s tím, že kariérní řád má řadu diskutabilních položek a že jeho současnou verzi nebere jako konečnou, protože se ještě bude dolaďovat. Chládek následně upřesnil, že vrcholem kariérního řádu učitele by měl být školní inspektor.
Putnová přišla se dvěma odvážnými návrhy
V další části pořadu se diskutovalo o tom, jak by se měly zkvalitnit pedagogické fakulty, neboť podle Moravce na nich nyní studují ti, co se na jinou vysokou školu nedostanou. Podle Putnové na pedagogických fakultách kromě budoucích učitelů studují i ti, kteří pak chtějí pracovat v jiném oboru. Proto by přidala peníze jen učitelským oborům, neučitelské programy by nepodporovala. Upozornila však, že takový krok vyžaduje odvahu. Ministr k tomu jen podotkl, že „je to zajímavý námět k debatě“. Za zásadní věc považuje to, že absolventi pedagogických fakult se uplatní i jinde než ve školství. Je proto otázkou, jestli nejsou připravováni příliš široce. „Musíme udělat studii, jestli zaměření není příliš široké,“ dodal Chládek k tomuto tématu.
Putnová přišla s další odvážnou myšlenkou, a to s tím, že by se o polovinu měla snížit kapacita víceletých gymnázií. „Divím se, že to slyším z úst pravicového politika,“ reagoval na to ministr. Z mezinárodních výzkumů vyplývá, že ČR je jediný stát, který nedokáže srovnat rozdíly dětí po nástupu do škol. Řešení vidí v tom, které uplatnili ve Finsku, tedy v masivní podpoře základního školství v celé republice tak, aby kvalita výuky byla stejná v Praze jako v Ostravě. „Pak nebude taková potřeba dávat děti na víceletá gymnázia,“ uvedl s tím, že ale nechce říkat, že každé druhé víceleté gymnázium zruší.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
