Roman Pavlík pracoval roky jako vysoce postavený kriminalista. Největší kauzou, kterou řešil, byl případ hospodářské kriminality obávaného kmotra českého podsvětí Františka Mrázka. Pavlík, který Mrázkovi šlapal na paty řadu let, ustál pokus o kriminalizaci. K odchodu od sboru ho nakonec, jak ParlamentnímListům.cz popsal v obsáhlém rozhovoru, přiměly až výhrůžky.
Po odchodu od policie působil jako záchranář. Psychicky náročná práce kriminalisty a nezdravý životní styl si u něj ale postupně daň vybraly. Při výkonu zaměstnání stihla tehdy již bývalého policistu mozková příhoda. Pavlík byl v komatu a, jak přiznává, lékaři mu příliš šancí nedávali. Časem se nicméně částečně zmátořil, pravou polovinu těla má ale necitlivou a chodí jen s obtížemi.
Po přiznání invalidního důchodu čekalo bývalého vyšetřovatele překvapení. V souvislosti se zákonnou normou totiž přišel o policejní výsluhy, které do té doby k platu záchranáře pobíral jako bonus. Vyžít jen z invalidního důchodu je přitom podle něj stále těžší.
Podle zákona o výsluhovém příspěvku bývalých příslušníků bezpečnostních sborů se v případě souběhu s invalidním či starobním důchodem výsluha vyplácí pouze pokud je vyšší. Důchod v takovém případě představuje základ a z výsluhy se částka již jen dorovnává do výše vyšší sumy. V opačném případě, pokud invalidní či starobní důchod výsluhový příspěvek převyšuje byť o jedinou korunu, nedostává vysloužilec z renty vůbec nic.
Odpověděl jen komunista Ondráček
„Když jsem nastupoval do sboru, tak jsem tohle nevěděl. Já jsem svůj závazek státu splnil,“ sdělil PL.cz Pavlík rozhořčeně během setkání v jedné restauraci v pražských Bohnicích. „Nechápu, jak se takhle může stát zbavovat odpovědnosti,“ dodal. Bývalý policista rovněž nelenil a sepsal zákonodárcům a vládě otevřený dopis, ve kterém na problém upozorňuje. Po více než roce od jeho sepsání obdržel jedinou reakci.
„Jediný, kdo se mi ozval, byl tehdy nově zvolený poslanec za KSČM Zdeněk Ondráček,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Pavlík. Ondráček měl Pavlíkovi sdělit, že si problém uvědomuje, ale že s ním nemůže nic dělat. „Bylo to v době, kdy se probírala legislativní změna, která by zrušila zdanění výsluhového příspěvku patnácti procenty, ke kterému přistoupil Kalousek,“ vysvětlil Roman Pavlík. „To bylo schváleno a desetiprocentní daň výsluhového příspěvku byla k 1.1. 2017 zrušena, jenže od té doby nic. Prostě člověk, který si zhuntoval zdraví při službě a stal se invalidou, nikoho nezajímá,“ postěžoval si bývalý policista.
Podle poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) by takový souběh invalidních důchodů a výsluh neměl představovat velký problém. Vzhledem k aktuálním výším měsíčních platů v bezpečnostních složkách, ze kterého se výsluhy vypočítávají, by totiž měl výsluhový příspěvek důchod převyšovat.
JUDr., PhDr., Zdeněk Ondráček, Ph.D.
Jenže Pavlík od policie odcházel ještě v době účinnosti starého zákona a tehdy měly být výsluhy o poznání nižší. „Já jsem od sboru odcházel v roce 2005 a tehdy měli kluci výsluhy sedm nebo osm tisíc za měsíc,“ popsal Pavlík ParlamentnímListům.cz. „V roce 2014 mi vypočítali plný invalidní důchod něco málo přes patnáct tisíc a výsluhový příspěvek, který činil deset tisíc, byl pozastaven,“ uvedl policista.
Povodně, infekce a nemoc…
O poznání tragičtěji vyznívá případ dalšího policisty, který se PL.cz podařilo zmapovat. Tím je osud dnes již zesnulého příslušníka státní a dopravní policie Františka Fischera. Fischer získal přibližně sedmitisícový výsluhový příspěvek ještě za účinnosti starého zákona po více než deseti letech u sboru. O pár let později jej stihla srdeční příhoda, která ho z pracovního života vyřadila. Po roční nemocenské získal Fischer invalidní důchod, který jeho výsluhy o pět tisíc převyšoval, a vyplácení renty bylo zastaveno. Expolicista navíc zemřel nedávno ve věku 59 let, a to na srdeční selhání.
Jeho manželka Michelle Fischerová přitom vidí přímou souvislost mezi srdečním selháním u svého muže, tedy onemocněním, kvůli kterému získal invalidní důchod – a jeho službou u bezpečnostních sborů.
„František zasahoval v Praze během velkých povodní. Prostě musel nastoupit, bylo to povinné. Vyprávěl mi, že se tam brodili po pás ve vodě,“ sdělila ParlamentnímListům.cz vdova po Fischerovi. „Dostal to tehdy befélem,“ uvedla. Její manžel měl během povodní dostat infekci, ze které se postupem času vyklubala artritida. Krátce poté působil na dálničním oddělení. Od policie odešel poté, co mu revmatoidní artritida začala komplikovat výkon povolání. „Neudržel zbraň, jak se mu třásly ruce. Bál se, že na dálnici nezvládne řízení,“ popsala pro PL.cz manželka zesnulého policisty.
15 let boje...
„Dva a půl roku po přiznání invalidního důchodu dostal manžel už asi pošesté zápal plic. Odvezli ho do vojenské nemocnice a tam nám řekli, že mu ta artritida, co měl, sežrala nejenom kosti, ale že napadá i měkké tkáně a dala se mu i do plic,“ popsala Michelle Fischerová. „Bylo nám řečeno, že ta revmatoidní artritida napadla kromě kostí i měkké tkáně, tedy i srdce a plíce,“ dodala, co si vyslechla od doktorů.
Fischerovi mají tři děti, přičemž jedno z nich, syn, je autista. Ustát výpadek manželova příjmu tak podle vdovy po Fischerovi bylo těžké. „Když manžel ještě žil a byl v invaliďáku, dělal nám opatrovníka. On vlastně zemřel patnáct let od velkých povodní, celých patnáct let s tím bojoval,“ uvedla pro PL.cz.
Podle bývalé policistky z Mobbing Free Institutu Petry Lhotákové, která se specializuje na problematiku šikany u bezpečnostních sborů, jsou policistů, kteří kvůli invaliditě přišli o výsluhy, spousty. Možnou kritiku zákona ale Lhotáková mírní.
„Mně se to taky nelíbí, ale nic se s tím nedá dělat. Takový je holt zákon,“ sdělila expolicistka Lhotáková pro PL.cz. I ona sama o výsluhový příspěvek po přiznání invalidního důchodu přišla. „Běžný občan nemá nic, a policisté k tomu navíc mají ještě výsluhy. Buďto mohou mít rentu, nebo důchod. Obojí ale mít nelze,“ sdělila Lhotáková s tím, že pokud by policisté měli oboje, mohli by vzbudit oprávněnou kritiku ze strany veřejnosti.
Lhotáková ale rovněž dodává, že odborové organizace při poslední novele zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů neodvedly dobrou práci. „Jediná smysluplná změna byla opět z pera poslance Zdeňka Ondráčka a týkala se navýšení odškodnění pozůstalých po policistech, kteří zemřou v souvislosti s výkonem služby," sdělila ParlamentnímListům.cz Petra Lhotáková.
Jste rádi, že Miloš Zeman bude znovu kandidovat na prezidenta?Anketa
Mylné představy, podle ní, část veřejnosti ohledně policejních výsluh má již nyní, když si rentu představuje coby štědré doživotní zabezpečení až do smrti. Takovou podobu snad výsluhy mohou mít jen u vysoce postavených policejních funkcionářů. V jejich případě se renta může pohybovat v desítkách tisíc korun. Na její výši se přitom mohou podílet i oni sami. „On (policejní funkcionář, pozn. red.) může vědět, že jde do důchodu a přisype si k měsíčnímu platu odměny. Podle celkového příjmu se pak odvodí i výše policejních výsluh. Ale co s tím chcete dělat, když to společnost toleruje?“ uvedla pro PL.cz Lhotáková.
Ministerstvo: Jsou to jen jednotlivci
Podle vrchního ministerského rady Josefa Paličky evidoval odbor sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra k 31. prosinci minulého roku 463 případů souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku s výplatou invalidního důchodu. Statistiku jednotlivců, kteří o výsluhy kvůli je převyšujícímu invalidnímu důchodu přišli, si ale ministerstvo podle Paličky nevede. „V statistice jsou podchyceny pouze případy, kdy se obě dávky vyplácejí souběžně: invalidní důchod v plné výši a část výsluhového příspěvku,“ sdělil Palička. „Odhadem lze říci, že případů, kdy je vyplácen pouze invalidní důchod, jsou jednotky, maximálně desítky. Záleží to podstatně na stupni invalidity bývalého příslušníka,“ doplnil Palička. Podle něj bývá invalidní důchod vyšší než výsluhový příspěvek převážně při invaliditě třetího stupně, tedy té nejtěžší.
Základní podmínkou na pobírání renty je podle nového zákona služba ve sboru po dobu alespoň 15 let. Za tuto dobu činí výměra výsluhového příspěvku 20 procent z celkové měsíčního služebního příjmu příslušníka. S odslouženými lety se ale procento zvyšuje. Po 31 a více letech služby tak může jednotlivec získat výsluhový příspěvek až ve výši poloviny své měsíční mzdy, což je zároveň i maximum.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
