Poukázal na to, že nedávný požadavek věřitelů na to, aby měla řecká vláda přebytkový rozpočet, je nereálný. Vyžádal by si totiž další škrty. „Ale už není kde škrtat,“ podotkl Kuldakis.

Upozornil, že Řekové pět let šetřili, a přitom se za tu dobu jejich zadlužení zvýšilo ze 115 % HDP na 180 % HDP. V této souvislosti politolog zmínil dva význačné ekonomy, nositele Nobelovy ceny Paula Krugmana a Josepha Stiglitze. Ti kritizují způsob řešení krize, jaký probíhal v Evropě, kde rozpočtové škrty nebyly doprovázeny adekvátními prorůstovými opatřeními. Zatímco USA při řešení krize použily kvantitativní uvolňování a z krize se dostaly dříve.

Odmítl názory, že se nebude nic dít, když Řecko padne. „Burzy padají. Nákaza se může šířit,“ varoval. Upozornil také na to, že Řecko leží ve strategické oblasti na hranicích EU.

Mladých je bez práce většina

Důležité je také politické hledisko. O demokratičnosti EU by moc nesvědčilo, pokud by demokraticky zvolená řecká vláda nemohla vyjednat své zemi jiné podmínky. Připomněl, že nezaměstnanost mladých lidí dosahuje v Řecku 60 %, u ostatních obyvatel pak i tak vysoké hodnoty 30 %.

Moderátorka poukázala na to, že Řekové mají vysoké důchody. Kuldakis ale vysvětlil, že řecká ekonomika se za pět let smrskla o čtvrtinu, což se naposledy stalo jen v dobách velké ekonomické krize v USA ve 30. letech. Jenže počet důchodců se nesmrskl. Průměrný důchod je sice 680–880 euro, ale v zemi je vyšší cenová hladina. A důchod je často jediným příjmem celé rodiny včetně vnuků.