Poukázal na to, že nedávný požadavek věřitelů na to, aby měla řecká vláda přebytkový rozpočet, je nereálný. Vyžádal by si totiž další škrty. „Ale už není kde škrtat,“ podotkl Kuldakis.
Upozornil, že Řekové pět let šetřili, a přitom se za tu dobu jejich zadlužení zvýšilo ze 115 % HDP na 180 % HDP. V této souvislosti politolog zmínil dva význačné ekonomy, nositele Nobelovy ceny Paula Krugmana a Josepha Stiglitze. Ti kritizují způsob řešení krize, jaký probíhal v Evropě, kde rozpočtové škrty nebyly doprovázeny adekvátními prorůstovými opatřeními. Zatímco USA při řešení krize použily kvantitativní uvolňování a z krize se dostaly dříve.
Odmítl názory, že se nebude nic dít, když Řecko padne. „Burzy padají. Nákaza se může šířit,“ varoval. Upozornil také na to, že Řecko leží ve strategické oblasti na hranicích EU.
Mladých je bez práce většina
Důležité je také politické hledisko. O demokratičnosti EU by moc nesvědčilo, pokud by demokraticky zvolená řecká vláda nemohla vyjednat své zemi jiné podmínky. Připomněl, že nezaměstnanost mladých lidí dosahuje v Řecku 60 %, u ostatních obyvatel pak i tak vysoké hodnoty 30 %.
Moderátorka poukázala na to, že Řekové mají vysoké důchody. Kuldakis ale vysvětlil, že řecká ekonomika se za pět let smrskla o čtvrtinu, což se naposledy stalo jen v dobách velké ekonomické krize v USA ve 30. letech. Jenže počet důchodců se nesmrskl. Průměrný důchod je sice 680–880 euro, ale v zemi je vyšší cenová hladina. A důchod je často jediným příjmem celé rodiny včetně vnuků.
Nobelista doporučuje Řecku zbankrotovat
Podle politologa v zemi už nemůže být hůř. „Každý, kdo přijede do Řecka, nepoznává jej,“ podotkl. A upozornil, že dnes v britském listu The Guardian vyšel komentář nositele nobelovky Stiglitze. Podle něj Řekové v nedělním referendu rozhodnou, zda chtějí dále trpět další desetiletí, nebo půjdou bolestivou, ale kratší cestou, tedy státním bankrotem. Sám Kuldakis by byl pro „životaschopnou dohodu“. Podle něj řecká vláda jen plní to, co slibovala a proč ji Řekové zvolili. Přiznal, že je pod obrovským tlakem, ale nenechá se zatlačit do kouta. „Věřitelské instituce spoléhaly na to, že Řecko nechce bankrot,“ podotkl.
Je to, jako když si půjčíte 20 tisíc, 19 tisíc vrátíte a pak musíte znovu 20 tisíc vrátit
Moderátorka se pak zeptala, zda je správné, aby měl dlužník splácet půjčky. Politolog vysvětlil, že Řecko sice dostalo půjčky ve výši 240 miliard euro, ale 90 % z této částky šlo rovnou zpět evropským bankám. EU tak prý vlastně socializovala ztráty soukromým bankám. Moderátorka ale naléhala s tím, že dluhy by se měly platit. Namítla, že když někomu půjčí dvacet tisíc, také je chce zpátky. Podle politologa tento příměr neodpovídá. Je to prý spíše tak, jako kdyby si od někoho půjčila peníze, vrátila mu 19 tisíc a on pak po ní chtěl zaplatit dalších dvacet tisíc.
I novináři jsou rádi za práci v cukrárně
V další části pořadu se mluvilo o tom, jak se v Řecku žije běžným lidem. V letoviscích dál funguje turismus. Krize postihla především střední třídu a mladé lidi. Došlo k nárůstu počtu sebevražd a bezdomovců. A i novináři nebo IT odborníci či vysokoškoláci mohou mluvit o štěstí, když seženou práci alespoň na poloviční úvazek v cukrárně.
A lidé, pokud mají práci, pak jejich příjem se zmenšil o polovinu. Ceny se přitom nesnížily.
Moderátorka pak namítla, že podle ekonoma Pavla Kohouta si Řekové v 80. letech zvykli na štědrý sociální stát.
Kuldakis přiznal, že v zemi je neefektivní státní správa. Ale tvrzení o tom, že Řekové si žili či ještě žijí nad poměry, označil za „velkou řeckou lež“, která u nás některým stranám pomáhala vyhrát volby. S výjimkou úzké skupiny vysoce postavených lidí prý v zemi platy nikdy nebyly nijak vysoké.
O falšování statistik vědělo i vedení EU
Přiznal, že Řekové falšovali statistiky, protože jinak by se nedostali do eurozóny. Jenže vyšlo najevo, že o falšování Evropská komise věděla. Naznačil tak, že i na vedení EU leží díl odpovědnosti za současný stav, ve kterém se Řecko nachází.
Další otázky moderátorky odrazil s tím, že zatímco ve střední Evropě se mluví o tom, že problém je v malé pracovitosti Řeků a v tom, že si žijí nad poměry, na Západě se diskuse vede o tom, že krize v Řecku je strukturální, ekonomická a politická. „Není to o tom, kdo víc pracuje,“ zdůraznil.
Připomněl, že krize začala krachem bank, které zachránil stát. „Stát zaplatil chyby soukromých společností. V prvních letech krize 12 % HDP šlo do rukou soukromých institucí,“ uvedl s tím, že bychom se měli ptát, co udělat proto, aby k tomu znovu nedošlo. A co udělat pro to, aby i státy na jihu Evropy byly efektivní.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
