Politolog: Nezvládl to Klaus ani Havel. Tak proč by měl Okamura

27.10.2012 10:56

Teď máme, co jsme chtěli, a člověk žasne, kdo všechno si myslí, že by právě on měl být hlavou státu, uvádí svůj komentář pro Lidové noviny politolog Stanislav Balík. Je podle něj zvláštní, jakou sílu prezidentskému mandátu všichni z kandidátů přikládají, co všechno chtějí změnit a dokázat. A chybou je, že veřejnost žije ve stejné představě.

Politolog: Nezvládl to Klaus ani Havel. Tak proč by měl Okamura
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Prezidentský kandidát Jan Fischer během setkání s občany
reklama

Nevýhodou prezidentské volby je podle Balíka skutečnost, že je extrémně koncentrovaná na jednu osobu, která lehce může vzbudit dojem, že právě ona skoncuje se všemi zlořády světa. "Nezvládl to Václav Havel ani Václav Klaus - politika se vyvíjela jinak, než si oba přáli, a oni, jakožto prezidenti, neměli nástroje k přímé akci. Když nezvládli oni změnit zemi ke svému obrazu, proč je řada z nás ochotna uvěřit tomu, že to zvládne Tomio Okamura nebo Karel Randák," ptá se politolog.

Balík není proti přímé volbě, ale potom by se měla funkce prezidenta pojit s patřičně rozsáhlejšími pravomocemi, v nichž by hlava státu nebyla závislá na jiném ústavním orgánu. Takových pravomocí má prezident v našem systému jen minimum, není tedy pak v kampani moc co slibovat.

To vede k tomu, že na volebních materiálech čteme buď podivně působící slova o vlasti, službě a svrchovanosti - od těch, kteří nechtějí slibovat, co nemohou splnit, ale potřebují zkrátka něco napsat. A pak jsou tu slova o boji s korupcí, o zlodějích, o pořádku - to u těch, kteří říkají to, co chtějí lidi slyšet, píše Balík."Nejhorší je, že si někteří z nich skutečně myslí, že jako prezidenti s tím budou moci skutečně sami něco dělat," dodává.

Prostor pro populisty

Většinový volební systém, který se pro výběr prezidenta uplatní, má podle politologa tendenci ve druhém kole zvýhodňovat postavy se silným politickým profilem - lidé mají tendenci volit toho, kdo nejméně vadí.

To nemusí v některých případech vadit, když prezident tolik nerozděluje, přispívá to klidu politického systému. "Na druhou stranu - prezident přece jen není a neměl by být člověkem bez politického názoru, bez minulosti, bez chuti a vůně," domnívá se Balík.

Kromě toho ale formule absolutní většiny také zvýhodňuje populisty, kteří slibují, co chce veřejnost slyšet.

Ve výběru příští hlavy státu bychom měli být rozumní a uvážliví. "Proč jen si do prezidenta projektujeme mesiášské naděje, namísto abychom chtěli, aby byl uměřeným představitelem, moderátorem a spojovatelem společnosti?" uzavírá politolog Stanislav Balík pro Lidové noviny.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: adr
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Prší a venku se setmělo, tato noc nebyla krátká. Šlachtovo politické angažmá budí ze snů. Jde o vysoké politiky. Modré, oranžové, rudé

4:44 Prší a venku se setmělo, tato noc nebyla krátká. Šlachtovo politické angažmá budí ze snů. Jde o vysoké politiky. Modré, oranžové, rudé

Posledních několik týdnů se celkem živě spekuluje o tom, že by někdejší ředitel ÚOOZ Robert Šlachta …