Politoložka studovala, co se děje ve skupině Blok proti islámu: Ti lidé tam...

Politoložka z brněnské Masarykovy univerzity Petra Vejvodová se věnovala popisu toho, jak na sociálních sítích reagují „islamofobové“ na téma migrace, muslimů a islámu. Její rozbor se zaměřil hlavně na facebookový profil Bloku proti islámu a Vejvodová analyzovala přes patnáct set příspěvků. „Charakteristickým rysem stránky Bloku proti islámu je skutečnost, že oni sami obsah aktivně netvoří, ale jen přejímají, co se objevilo jinde, a čekají, co s tím dav udělá. Pak proběhne diskuse zaměřená tak, aby byl podporován nenávistný tón, Blok proti islámu ale sám obsah ani ideologii netvoří,“ řekla o aktivitě Bloku proti islámu na sociálních sítích Petra Vejvodová. Příspěvek, který byl na profilu BPI nejvíce mobilizující, se týkal teroristických útoků v Paříži v listopadu loňského roku. Samotný příspěvek byl postaven konfrontačně a objevovaly se v něm výzvy k uzavření hranic, hesla jako „Evropa je ve válce“, „Pryč s vládou, pokud nezakročí“, apod.

Mezi obrázky zveřejněnými Blokem proti islámu měla velkou odezvu mimo jiné fotografie uprchlíků, pod nímž byla informace, že se na nádraží v Olomouci objevily desítky migrantů. „Jednoznačně jde o manipulativní příspěvek a cílem je ve veřejnosti povzbudit nenávistnou náladu,“ konstatovala politoložka Vejvodová. Nejpodstatnější je ale podle ní rámování témat, tedy to, co Blok proti islámu považuje za největší problémy. Ty jsou podle zjištění analytičky čtyři – imigranti, muslimové, neschopnost vlády a konec demokracie, všechny jsou přitom vztaženy k bezpečnosti a přežití, u všech problémů je společným tématem strach. „Lidé se bojí o své rodiny nebo toho, že se změní politický režim a fungování státu. Společným jmenovatelem je strach, Blok proti islámu si tak hraje s jedním ze základních pudů. Jednotlivé výroky jsou stavěny agresivně a je to vědomě navázáno na vyvolávání strachu,“ uvedla Vejvodová.

V ČR máme štěstí, že antiislamisté jsou neschopní. Zatím...

Při hledání příčin problémů Blok proti islámu na sociálních sítích traktuje jako hlavní viníky vládu České republiky, evropské elity, tzv. sluníčkáře a jmenovitě Bohuslava Sobotku. Ti všichni podle BPI mohou za problémy, s nimiž se český národ potýká – jako řešení se pak nabízí pro zajištění bezpečnosti radikální postup Bloku proti islámu, to, že ochrání stát a národ, nabízí uzavření hranic, chce povolat vojáky, zajistit dohled nad muslimy, deportaci migrantů apod. To jsou podle Vejvodové jednoduchá řešení, vše se dá udělat velice rychle a ve výsledku to povede k naplnění cíle, kterým je zbavit se strachu.

Součástí řešení je odebrání legitimity vládě a volba Bloku proti islámu. „Celá argumentace na Facebooku je velmi rázná a rychlá a člověk má pocit, že je pod tlakem a že se musí rychle rozhodnout. A že když nepůjde s Blokem proti islámu, nechá zničit Českou republiku a český národ,“ řekla Petra Vejvodová. Dalším aspektem komunikace BPI na Facebooku je to, že islám není pojímán jako náboženství, ale pohlíží se na něj jako na politický systém – a tím Blok proti islámu ospravedlňuje to, proč je správné islám zlikvidovat.

Politoložka v odpovědi na jeden z dotazů zmínila i fakt, že z BPI odešel Martin Konvička a založil Alternativu pro Česko. „Konvička se inspiruje Alternativou pro Německo, která je pro něj vzorem úspěšné politické strany. Nejsem si ale jistá, nakolik je tento jeho krok promyšlený, před čtrnácti dny ještě vůbec o vlastní politické straně neuvažoval, spíš myslím, že když se mu partnerství s Úsvitem nevydařilo, hledal rychlou cestu, podíval se do Německa a rozhodl se, že to zkusí,“ řekla Petra Vejvodová. V České republice ale máme podle ní štěstí, že lidé, kteří se zatím chopili tohoto tématu, nejsou příliš schopní lídři ani manažeři, nemůžeme na to ale spoléhat a možná dojde k nějakému překvapení.

Priorita: skutečný azylový systém EU

Tomáš Urubek z Ministerstva vnitra v další části debaty vysvětloval aktuální politiku Evropské komise a možné směrování a rozvoj evropské migrační a azylové politiky. Vymezil se ale také vůči několika mýtům, které jsou podle něj o České republice rozšířené – jde o názory, že Česká republika je neatraktivní, nepomáhající a nesolidární. Proti názoru o neatraktivnosti argumentoval skutečností, že v ČR žije půl milionu cizinců a jen loni legálně přibylo šestnáct tisíc lidí. Proti pocitu, že Česko nepomáhá, uvedl naši dárcovskou pomoc v Jordánsku a projekt MEDEVAC, v jehož rámci čeští lékaři operují v uprchlickém táboře v Jordánsku. A solidaritu ČR vidí Urubek v například tom, že jsme po Francii poskytli zemím, které jsou v největším migračním tlaku, nejvíce migračních expertů.

Ohledně reformy azylového systému mluvil zástupce Ministerstva vnitra o tom, že Evropská komise připravuje změny směrem k harmonizaci azylového řízení, vytvoření společných norem a přijetí opatření směrem k zamezení sekundární migrace. Evropská komise chce vytvořit zcela nový systém pro určování státu zodpovědného za posouzení žádosti o azyl, tedy reformu dublinského systému. Dlouhodobým cílem přitom je přenést tuto odpovědnost z členských zemí na evropskou úroveň. Další priorita souvisí s vytvořením skutečného azylového systému Evropské unie. Sekundární migraci z jednoho členského státu EU do jiného by mělo zabránit jasné zakotvení povinnosti navracet žadatele o azyl do daného státu a povinnost tohoto státu je přijmout.

Je potřeba nezatajovat rizika migrace

Mezi členy panelu byla i poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová, která se v otázce migrační krize věnovala tématu „Odpovědné řešení bez populismu“. V úvodu řekla, že za zásadní otázku považuje setrvání České republiky v EU, a to v unii, která bude kompaktní, bezpečná a stabilní. Pokud jde o migraci, začala se jí zabývat podrobněji před dvěma lety, kdy přes Itálii začalo přicházet vetší množství lidí, a asi před rokem iniciovala vznik sněmovního podvýboru pro migraci s cílem udělat si co nejplastičtější obraz této problematiky.

„Je potřeba vnímat všechny rozměry migrace, samozřejmě humanitární a bezpečnostní otázky, ale také sekundární politické dopady na evropské země. Migrace nezačala včera, v Evropě má dlouhou historii a dá se říct, že byla, je a bude. Někdy je v České republice vyvoláván pocit, že se sem hrnou migranti ze všech stran, ale u nás žádná krize není,“ řekla poslankyně a argument podložila grafem, ze kterého plyne, že např. v roce 2000 bylo na našem území zadrženo 55 000 nelegálních migrantů a od té doby tento údaj prudce klesal – loni to bylo 8500 migrantů. Podobně je tomu s žadateli o mezinárodní ochranu, v roce 2000 bylo u nás 18 000 žadatelů o azyl, loni 1500. Langšádlová ale také zdůraznila avýznam ochrany vnější hranice schengenského prostoru a význam evropské pomoci v místech, odkud migranti přicházejí, zejména v lokalitách válečných konfliktů.

Jako bezpečnostní riziko poslankyně TOP 09 vidí ohrožení myšlenky integrace a Schengenu a s tím spojený nárůst pravicových extremistických stran a ruskou propagandu. „O migraci je třeba mluvit vyváženě, včetně rizik. To, co se odehrálo v Německu, kdy politici a někteří novináři mluvili jen o humanitě a ne o rizicích, pak ale ztratili důvěru lidí a ti pak hledali jiné zdroje informací a dostali se pak i k takovým, které nebyly pravdivé,“ uvedla Helena Langšádlová. Obrovský vliv na migraci i další související děje mají sociální sítě a technologie, které slouží nejen ke koordinaci cest uprchlíků, ale také k radikalizaci mladých lidí.