Pojetí zákona úředníky ministerstva vnitra a poslanců ČSSD na straně jedné se diametrálně liší od pohledu poslanců ANO, Úsvitu NK, ODS či TOP09.
Podle odpůrců více než rok připravovaného zákona, novela absolutně nereflektuje změnu bezpečnostní situace v Evropě v souvislosti s terorismem, útoky na občany v obchodních centrech, nebo na kulturních událostech, jak koneckonců ukazují události z loňské Paříže, nebo z mnichovského nákupního centra Olympia v Mnichově.
Psali jsme:
Poslanec Bohuslav Chalupa (ANO) formuloval své připomínky k zákonu zcela jasně. Etalonem, ke kterému bychom se měli podle Chalupy alespoň snažit přiblížit, je stát Izrael, který na bezpečí svých občanů dbá v co nejvyšší míře.
„Pokud mají být licence, je nutné, aby lidé pracující v bezpečnostních agenturách byli vycvičeni a schopni reagovat na teroristické hrozby,“ řekl Chalupa a jedním dechem dodal, že to jsou právě členové ochranek, kteří jsou často ti první na místě události, klidně i pět minut před příjezdem policie. Nezapojení bezpečnostních služeb do Integračního záchranného systému (IZS) během krizových situací je podle Chalupy právě jeden z nedostatků tohoto návrhu zákona.
Vládní úředníci oponovali tím, že zákon měl stanovit pouze mantinely pro vstup do odvětví a na cokoliv jiného nebyl při tvorbě politický mandát. Vše ostatní je prý možné řešit konkrétní vyhláškou ministerstva. S tímto řešením se však nechtěla spokojit poslankyně Jana Černochová (ODS).
Mgr. Jana Černochová
„Vyhlášky úředníci často slibují, ale občas se jich prostě není možné dočkat,“ argumentovala Černochová. Podle ní je navíc značně nekoncepční řešit kategorizaci prací a k nim příslušné fyzické a psychické požadavky pouhou vyhláškou.
Nebyla to však poslední věc, která by poslance (a nejen je) na dnešním jednání zklamala. Po minulé schůzi výboru zákonodárci očekávali, že ministerstvo zareaguje na jejich připomínky a zohlední v konečném znění pozměňovací návrhy, což se ale nestalo. Poslanec Martin Lank (Úsvit - NK) si ztěžoval, že chybí kategorizace, která by jasně rozlišila činnosti a nároky na ně kladené tak, aby se zabránilo přemrštěně nízkým cenám za ostrahu díky zaměstnávání lidí se zdravotním hendikepem.
S kritikou se ozvali také zástupci Hospodářské komory a odborných sdružení. Podle nich zákon řeší asi tak 5 procent problémů popsaných v důvodové zprávě, a tedy nepřináší kvalitu požadovanou samotnými agenturami. Problém spatřují i v bezbřehém licenčním řízení, kdy není jasné, ke komu se budou zpravodajské služby vlastně vyjadřovat. Zúčastnění poslanci nakonec přijali stanovisko k vládnímu návrhu zákona o bezpečnosti, které doporučuje Výboru pro bezpečnost, aby přijal usnesení vyzývající vládu ke stažení návrhu zákona kvůli svým nedostatkům a absenci zapracování změn, které by měly reflektovat poslanecké připomínky. Další pokračování bude 5. října na zasedání Výboru pro bezpečnost.
_profil_top.jpg)
Ing. Bohuslav Chalupa
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
