Pro přijetí ústavního zákona hlasy chybějí

„Hlasy koalici chybí,“ řekl předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Dodal, že Evropská unie nevyžaduje striktně, aby byl přijat ústavní zákon; může to být i běžný zákon. Zdůraznil, že ústavní zákon má svoji vážnost a nelze ho snadno měnit. Spolu s poslanci z koaličních stran KDU-ČSL a ANO předložil pozměňovací návrhy, které přesouvají některá opatření z ústavního zákona do doprovodných běžných zákonů. U nich věří tomu, že koalice bude mít dost síly na jejich prosazení.

Samotný ústavní zákon obsahuje dluhovou hranici 55 procent hrubého domácího produktu. Předpokládá také zřízení tříčlenné Národní rozpočtové rady, která by sledovala vývoj hospodaření veřejných institucí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti a hodnotila by je. Koaliční poslanci navrhují přesunout do prováděcího zákona například povinnost státu, krajů a obcí dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance a také uvedenou dluhovou hranici. Kraje a obce budou muset hospodařit tak, aby jejich dluh nepřekročil 60 procent průměrných příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Vzhledem k časovému skluzu při projednávání také navrhují posunout účinnost zákona na 1. leden 2017.

Pozměňovací návrhy ODS

Předseda klubu opoziční ODS Zbyněk Stanjura předložil čtyři variantní pozměňovací návrhy k ústavnímu zákonu, které označil za ústupek a kompromis. Občanští demokraté podle něj považují finanční ústavu za tak důležitou, že jsou připraveni k ústupkům. „Je to lepší, než nemít žádnou finanční ústavu,“ uvedl. „Pokud nebude dluhová brzda přímo v ústavním zákoně, tak pro to hlasovat nebudeme,“ řekl Stanjura ČTK.