Lenin zemřel před 95 lety. Dřív by se drala o slovo i smečka vrtichvostů. Dneska většina médií mlčí. Web Forum24 nabízí i Leninův snímek. S výrazem, který do očí vytesá těžká mrtvice. To neštěstí potkalo i mraky jiných osobností. Fotkou, jak vypadali potom, je nezhovaďuje ani bulvární šmíra.

O tom, jak se „moc změnila v bezmoc“ – a Lenin „v zoufalství prosil o jed“ – je i článek Jana Jandourka. Peklo, s nímž lídr ruské revoluce zápolil poslední roky života, podává vcelku pravdivě. Nesnesitelné bolesti hlavy Lenina přepadaly už za občanské války a cizí intervence. V květnu 1921 udeřila první mrtvice. A po ní i několik dalších. Pokusy o návrat do aktivního života mívaly úspěch jen pár dní. Tenhle boj Lenin prohrál. Nebylo mu ani čtyřiapadesát.

Právě tak, jak to píše Jandourek, je to i s „jedem“. Lenin měl krátký život v genech. Ateroskleróza sklátila v aktivním věku i jeho otce a bratra. Když začala svazovat ruce i jemu, byl to skutečně on sám, kdo se dožadoval prostředku, jímž by svá muka ukončil vlastní rukou. Tím, po kom to chtěl, byl Stalin. Ten s tím seznámil vedení strany. Leninově žádosti nevyhovělo. Nesporný fakt ctí i Jandourek. A to ho šlechtí. Jiné zdroje se hemží horory. O Stalinovi jako politické Maryše.