„Bez těchto čtyř panelistů by tvář státního zastupitelství vypadala jinak,“ zaznělo na úvod od moderátora z Common Law Society. O diskusi informuje server Česká justice.cz. Hosté rozebírali stav českého státního zastupitelství od komunistické minulosti až po dnešek. Komunistická prokuratura byla chápána jako spojenec režimu, proto byli prokurátoři, resp. státní zástupci, oslabeni ve prospěch soudců. I tak ale státní zástupci mohli vykonávat svou práci.
„Soustava státního zastupitelství měla hvězdné hodiny, kdy mohla ukázat, že je na svém místě, avšak tyto hvězdné hodiny nevyužila. Je dobře, že tyto věci někdo napsal, než je zapomeneme,“ řekl Josef Baxa, který byl v devadesátých letech trestním soudcem v Plzni.
Bradáčová prozradila, že po svém příchodu na státní zastupitelství v roce 1998 byla znechucena tím, co viděla. „Po třech měsících jsem se rozhodla, že čtvrtý měsíc už tam nebudu,“ uvedla. Postupem času si to ale rozmyslela. „Pak přišla představa, že se ve státním zastupitelství musí něco změnit,“ pokračovala ve vypravování. Čelila prý starším „prokurátorům“, kteří jaksi nechtěli akceptovat představu, že o domovní prohlídce už nerozhodují oni, ale soud.
Pospíšil varoval, že česká justice ještě stále stojí na rozcestí a není jasné, kam se vydá. „Trpím velkou skepsí. Jsme pořád na křižovatce. Pro mě jde o střet o podobu právního státu,“ prohlásil europoslanec za TOP 09. Sám se podle vlastních slov snažil přispět svou troškou do mlýna a posunout českou justici západním směrem, abychom nebyli bliž současným problémům v Rumunsku.
„Období, kdy jsme spolupracovali s Lenkou, já vidím jako střet moci politické a justiční. Podařilo se personálními změnami prolomit situaci a státní zastupitelství je vnímáno jako kvazijustiční orgán s právem na nezávislost. Je to kvazijustiční orgán s významnými pravomocemi,“ uvedl Pospíšil.
Není bez zajímavosti připomenout úvahy, které kolovaly ve veřejném prostoru, když Jiří Pospíšil končil v pozici ministra spravedlnosti. Spekulovalo se o tom, že chtěl dostat Lenku Bradáčovou co nejvýš ve struktuře státního zastupitelství, což se údajně některým aktérům nelíbilo.
Europoslanec posléze vychválil současného nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Ke cti mu prý slouží jak jeho odborné znalosti, tak i mravní bezúhonnost. Přesto Pospíšil i dnes trvá na tom, že justice v Česku stojí na rozcestí. Podle jeho názoru je třeba přijmout nový zákon o státním zastupitelství.
„Je třeba přijmout nový zákon o státním zastupitelství, který je však v nedohlednu – je třeba přijmout nová jasná pravidla pro odvolávání státních zástupců a kariérní řád, ale ta poptávka klesá. Když jsme odvolávali pana Rampulu, tápali jsme, nový zákon o státním zastupitelství byl nepředvídatelný. Úprava pro odvolání vedoucího státního zástupce je nejasná,“ řekl Pospíšil.
Baxa doplnil, že Pospíšilovo tápání kolem Rampuly dokazuje nezávislost Nejvyššího správního soudu.
Nečas mi dal zelenou
Došlo také na bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou. Pospíšil v debatě přiznal, že ve svém prvním funkčním období se cítil jako ministerský nováček a teprve ve svém druhém funkčním období si řekl, že bude ráznější. „V druhém funkčním období jsem se rozhodl, že budu razantnější,“ řekl.
Podle Bradáčové ve státním zastupitelství doutnal spor mezi lidmi, kteří chtěli klid na práci, na jedné straně – a mezi lidmi, kteří stáli o skutečné změny, na straně druhé. Vesecká údajně požadovala loajalitu a nutila své podřízené, aby se nijak nevyjadřovali k případu senátora a hejtmana za Zlínský kraj Jiřího Čunka.
Právě kvůli ní chtěl být později Pospíšil razantnější a podle vlastních slov expremiérovi Petru Nečasovi sdělil, že se podruhé ujme funkce ministra spravedlnosti jen tehdy, když dostane možnost provést personální změny. „Premiér s tím souhlasil,“ řekl europoslanec.
Dnešnímu nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi se však do úřadu nechtělo a celé týdny musel být přemlouván, než si to nakonec rozmyslel a svolil.
„Já se mu nedivím, měl rozjetou kariéru v Eurojustu, jeho děti začaly v zahraničí studovat na kvalitních školách. Po mnoha týdnech souhlasil a byla to od něho odvaha. Pro mě byl nespojen s oběma tábory, ale ideově souhlasil s reformním hnutím tábora Bradáčové, uměl tři jazyky a neměl celá léta odsezená na okresu,“ poznamenal Pospíšil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
