Povinné kvóty jsou třeba. Zvažte přijetí sirotků, řekla v ČT komisařka EU. A co když nechceme?

20.02.2020 8:17

Migrace již není tak horkým tématem, jako tomu bylo v minulých letech, přesto je však citlivé. To si zřejmě uvědomuje i eurokomisařka Ylva Johanssonová, která má na starosti vnitřní záležitosti EU, včetně migrace. Byla hostem Událostí, komentářů. Trvala na tom, že je možný kompromis mezi zeměmi, které jsou pod migračním tlakem, a těmi, které kvóty odmítají. Migrace podle ní bude pokračovat a je nutné ji řídit a kontrolovat. A solidarita mezi státy EU už by neměla být jen dobrovolná.

Povinné kvóty jsou třeba. Zvažte přijetí sirotků, řekla v ČT komisařka EU. A co když nechceme?
Foto: Repro ČT24
Popisek: Ylva Johanssonová, eurokomisařka pro vnitřní záležitosti

Moderátor Lukáš Dolanský se komisařky otázal, jak hodlá deeskalovat debatu o migraci, která je stále velmi vyhrocená. Johanssonová odpověděla, že se bude snažit být v kontaktu se všemi státy, naslouchat jim a přistupovat k migraci jako k běžné politické oblasti. „Nejsme v krizi, takže bychom měli být schopni vyjednávat a spolupracovat s cílem nalézt řešení přijatelné pro všechny členské státy,“ uvedla.

Anketa

Chcete, aby náš stát dával na obranu minimálně 2% HDP, jak po nás chtějí Američané?

14%
86%
hlasovalo: 17947 lidí

Dolanský se dále zeptal, zda bylo rozumné tlačit na povinné přerozdělovací kvóty. Na tuto otázku eurokoamisařka odpověď nedala, řka, že nemůže soudit, jestli to bylo rozumné, nebo ne, protože k tomuto tlaku docházelo za zvláštních okolností. Moderátor ovšem spojil tuto otázku se zmíněnou deeskalací. „Musíme si uvědomit, že migrace bude pokračovat a my ji musíme řídit, řídit tak, aby se jednalo o kontrolovatelnou migraci. To je rozhodně dosažitelné. Co tak slyším od členských států, tak se můžeme dohodnout na společném systému, který to umožní. Je to složité, ale když všechny členské státy budou mít přístup v tom smyslu, že teď nastal čas na spolupráci a vyjednávání, tak můžeme postoupit,“ pravila Ylva Johanssonová.

Moderátor se stále držel povinných kvót a zeptal se, zda je to stále něco, co je stále na stole. „Ano, samozřejmě, protože jak by měl být nastaven mechanismus solidarity, aby to přijaly všechny členské státy, to je velice citlivé téma. A já o tom diskutuji s členskými státy a zatím z těchto diskuzí mám dojem, že jsou připravené spolupracovat, nalézt kompromisy, které budou přijatelné pro všechny členské státy EU, a o to mi jde,“ pravila eurokomisařka.

Dolanský se zeptal na termín „povinná solidarita“, který eurokomisařka použila. „Myslím si, že potřebujeme určitý mechanismus povinné solidarity. V EU by solidarita neměla být jenom možností, protože jsou zde různé zeměpisné reality, a proto musíme pomáhat členským státům, které se čas od času ocitnou pod tlakem nezákonné migrace, to je důležité. Ale myslím si, že je možné tento mechanismus solidarity nastavit tak, aby byl přijatelný pro všechny členské státy,“ odpověděla eurokomisařka s tím, že o tom chce diskutovat s vládami členských států.

Anketa

Věříte Andreji Babišovi, když říká, že nepřipustí příchod ani jednoho nelegálního migranta do ČR?

57%
hlasovalo: 15255 lidí

Také vysvětlovala, jak se údajně liší povinná solidarita a povinné kvóty. „Solidaritu můžeme sdílet. Je to něco jiného než kvóty na relokaci. Ale musí to dávat smysl pro tu zemi, která je pod tlakem. Je potřeba, aby této zemi byla poskytnuta pomoc, když je pod tlakem. Ostatní členské státy jí musí pomoci. Není to jednoduché nalézt ten klíč, ale existují určité myšlenky, jak nastavit ten mechanismus, ale to, co já vidím, je, že členské státy mají vůli nalézt takový mechanismus, který bude přijatelný jak pro země, které občas čelí tlaku nezákonné migrace, tak pro státy, které se vehementně staví proti povinnému přerozdělování, takže je třeba nalézt kompromis.“

V souvislosti s tímto „nutným kompromisem“ vyslovil Dolanský otázku, zda si Johanssonová dovede představit situaci, kdy několik členských států tento kompromis nepřijme a ostatní se rozhodnou, že se takové řešení přijme. Johanssonová prohlásila, že by to byl špatný začátek, že chce začít nanovo a budovat důvěru mezi členskými státy.

Závěr patřil nápadu europoslankyně Šojdrové ujmout se nedoprovázených dětí z řeckých táborů. Johanssonová nejdříve uvedla, že nechce diktovat českým politikům, ale setkat se s ministrem, parlamentem a neziskovými organizacemi. „Nejsem v Praze, abych někomu něco vnucovala,“ prohlásila. Ale nakonec se vyslovila, že by tento nápad stál za zvážení. Jako poslední dostala Johanssonová otázku, jak je Evropa připravena na další možnou migrační krizi. Uvedla, že Evropa je mnohem lépe připravena než v roce 2015, ale nikoliv dostatečně. Je dle ní potřeba posílit agenturu Frontex, vytvořit společnou Evropskou migrační politiku a více spolupracovat s třetími zeměmi, abychom se nové krizi vyhnuli.

Celé Události, komentáře ZDE

Nicméně, co se týče dětí v Řecku, svůj názor Ylva Johanssonová projevila dostatečně jasně v Evropském parlamentu. „Potřebujeme podporu členských států. Chybí nám společný evropský systém azylu a migrace. Potřebujeme dobrovolně poskytnutou pomoc členských států. Řecko požádalo o relokaci nedoprovázených dětí a já to zcela podporuji. Podporuji všechno solidární úsilí mezi státy, zvláště když jde o děti,“ prohlásila na konci ledna.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kas

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

11:11 „Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

Politolog Ivan Katchanovski z univerzity v kanadské Ottawě o válce na Ukrajině mluví jako o „zástupn…