Lukašenko v Kyjevě podle běloruské tiskové agentury Belta sliboval, že Bělorusko je připraveno Ukrajině nabídnout další pomoc. Běloruský prezident zároveň odmítl, že by jeho zvýšená diplomatická aktivita v rusko-ukrajinském konfliktu byla jen pouhou taktickou hrou. „Opravdu tomu tak není. Nejde nám o peníze či něco podobného. Chceme, aby na Ukrajině vše fungovalo. Jsme přece sousedé a příbuzní,“ vysvětloval Lukašenko, který už v září zprostředkoval podepsání dohody o příměří mezi Porošenkem, Putinem a zástupci proruských separatistů.
„Pokud Ukrajina potřebuje pomoc, tak si stačí říct a my našemu sousedovi ihned vyhovíme. Říkal jsem to vždy a říkám to otevřeně i dnes, vždy jsme udělali vše, oč nás ukrajinský prezident žádal. A rád potvrzuji i tady v Kyjevě, že tímto způsobem chceme pokračovat i dál,“ nechal se slyšet Lukašenko. Běloruský prezident byl přitom Západem až doposud považován za autokratického vládce a blízkého spojence Vladimira Putina. Evropská unie jej často kritizovala za potlačování opozice a nedodržování demokratických principů.
Ještě před několika měsíci se přitom zdálo, že Lukašenko dodržuje kremelskou linii. Po své návštěvě Moskvy ve druhé polovině května např. tvrdil, že Rusko má plné právo hájit práva svých občanů žijících na Ukrajině. Dokonce tehdy ve svých vyjádřeních pro média naznačoval, že v případě nutnosti je Bělorusko rovněž připraveno provést intervenci ve prospěch svých občanů žijícících na Ukrajině. Experti všeobecně soudí, že běloruský prezident cítí příležitost se v očích Západu rehabilitovat a využívá problémů Moskvy ke svému zviditelnění a posílení pozice na mezinárodním poli.
Porošenko ocenil diplomatické úsilí Alexandra Lukašenka v záležitosti urovnání sporů mezi Ruskem a Ukrajinou. „Doufám, že mírové rozhovory započaté v září v Minsku budou díky efektivní spolupráci s běloruskou stranou i nadále pokračovat se stejnou energií a odhodláním, s jakou byly započaty. Jsem přesvědčen, že mírové dohody z Minsku jsou už dnes součástí historie diplomacie,“ řekl podle agentury TASS Porošenko.
Ruská tisková agentura TASS k setkání obou prezidentů rovněž uvádí, že vedle rusko-ukrajinské krize byly tématem rozhovoru Lukašenka a Porošenka také plány o zřízení bělorusko-ukrajinského televizního kanálu, který by vysílal z Minsku. „Podobně již spolupracujeme s několika ruskými televizemi, tak proč bychom nemohli stejnou spolupráci navázat i s Ukrajinou?“ vyjádřil se Lukašenko kladně k vytvoření společného televizního kanálu.
Dnes se ukrajinský prezident Petro Porošenko setká také s prezidentem Kazachstánu Nursultanem Nazarbajevem. Vůdce Kazachstánu by měl poté společně s Lukašenkem odletět do Moskvy na setkání s Vladimirem Putinem. Nazarbajev ještě před společnou schůzkou řekl, že i jeho země je připravena Ukrajině pomoci, a ve svém prohlášení vyzval mezinárodní společenství, aby se zasadilo o nezávislost a územní celistvost Ukrajiny. Také Nazarbajev se tedy v rusko-ukrajinském sporu přiklonil spíš na stranu Ukrajiny. V minulých měsících odmítl po vzoru Ruska zavádět cla na dovoz ukrajinského zboží a ostře se ohradil proti tvrzení Vladimira Putina, že „Kazachstán nikdy neexistoval a je do velké míry produktem Nazarbajeva.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
